Příběh holokaustu přizpůsobený době. Na instagramu ožila Eva, Židovka zavražděná v Osvětimi

„Dnes je mi 13! Jsem na zmrzlině s mým bratrancem!“ Poloha: Park. Hashtag: #thisis13. Tak se můžete prostřednictvím instagramových příběhů seznámit s Evou Heymannovou, třináctiletou maďarskou Židovkou. Snila o tom, že se stane fotografkou, konce druhé světové války se ale nedožila. Její příběh, a s ním tak i miliony podobných, ukazuje od narozenin až po deportaci projekt, který má hrůzy spáchané nacistickým Německem ukázat mladší generaci.

Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Billboard v Tel Avivu upozorňující na instagramový účet Eva.stories | Foto: Amir Cohen | Zdroj: Reuters

„Co kdyby měla dívka během holokaustu instagram?“ ptá se trochu provokativně virální kampaň.

Krátké hrané klipy natočené na výšku a v ruce mobilním telefonem zachycují poslední měsíce Evina života – od 13. narozenin, přes život v ghettu až po deportaci ve vagonu z Maďarska do Osvětimi. Tam byla Eva podle památníku Jad vašem 17. října 1944 zavražděna v plynové komoře.

Videí je celkem 70, během jednoho dne je 1. a 2. května zveřejnil účet eva.stories, teď jsou ale dál zpětně dostupná. Právě na čtvrtek letos připadl Jom ha-šo'a – den připomínky šesti milionů Židů, kteří byli zavražděni během holokaustu.

Eva Heymanová na snímku z roku 1944 | Foto: אווה היימן | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

Za provokativní kombinací připomínky holokaustu a využití sociální sítě používané pro publikaci zejména osobních fotografií, stojí izraelský milionář Mati Kochavi společně se svou dcerou Mayou.

Jde podle nich o ideální prostředek, jak mladé generaci co nejlépe přiblížit vzpomínky na holokaust.

„V digitálním věku, kdy se těžko udrží pozornost, ale upoutá vzrušení - a vzhledem ke snižujícímu se číslu přeživších -, je nutné hledat nové způsoby svědectví a paměti,“ uvedl Kochavi v prohlášení s tím, že chce sociální sítě využít k vytvoření nového žánru, který má historii přiblížit lidem.

Na produkci se podílel mezinárodní tým 400 techniků a herců, náklady činily několik milionů dolarů. Natáčelo se ve Lvově na Ukrajině. Jako námět použili autoři Evin deník, který ukryla křesťanská služebná v rodině Heymanových. Vyšel maďarsky, hebrejsky a anglicky.

„7. dubna 1944: Dneska si přišli pro mé kolo. Skoro jsem způsobila malé drama. Když je teď po všem, strašně se stydím za to, jak jsem se před těmi policajty chovala. Abys věděl, můj deníčku, padla jsem na zem, držela se zadního kola bicyklu a křičela jsem na policajty: „Že se nestydíte, brát dívce bicykl! To je loupež!“Jeden z policajtů se moc zlobil a řekl: „To nám ještě scházelo, aby nějaká židovička takhle vyváděla, protože jí berou bicykl. Žádnej židáček od nynějška už nesmí vlastnit kolo. Židi taky nemají nárok na chleba. Neměli by všechno schlamstnout, ale nechat jídlo vojákům.“ Dovedeš si představit, milý deníčku, jak mi bylo, když mi to říkal do obličeje. Takové věci jsem do té doby slyšela jen z rozhlasu nebo četla v německých novinách. Je to ale jiné, když člověk něco čte, a když mu to pak někdo vpálí do tváře.“

Eva Heymanová (zdroj: holocaust.cz)

Druhou světovou válku přežila z Eviny rodiny jen dívčina matka, která ale nakonec spáchala sebevraždu.

Po celém Izraeli na projekt upozorňovaly billboardy i virální trailer, který cílil na věkovou skupinu od 13 do 30 let. Během 14 hodin ho vidělo víc než 100 milionů lidí. O projektu informují i světová média, například Deutche Welle nebo CNN.

O eva.stories se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzval k šíření dalších příběhů obětí holokaustu. Projekt sdílel i oficiální účet Bílého domu. V pátek dopoledne Evin účet sledovalo na 1,2 milionu lidí. Ne všechny reakce jsou ale pozitivní, například podle sloupku izraelského deníku Ha'arec je projekt „ukázkou špatného vkusu“.

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme