Evropa se před 25 lety bála války v Československu. Vystrašil ji i problém s přehradou Gabčíkovo
Evropa sledovala rozdělení Československa před 25 lety s obavami. Důvodem byly zkušenosti z rozpadu Jugoslávie, který v té době ještě nebyl zdaleka u konce. Byla to totiž válka s tisícovkami mrtvých. Evropu proto vystrašil například problém s vodním dílem Gabčíkovo.
Poslední československá vláda úřadovala šest měsíců. Jejím hlavním úkolem bylo rozdělit mezi nástupnické státy majetek federace. V jejím čele stál premiér Jan Stráský. Kabinet měl deset členů, po pěti ministrech z české i slovenské strany. Často při jednáních vlády prosazovali hlavně zájmy svých národních republik. Ukázalo se to i v případě Gabčíkova.
Gabčíkovo je slovenské vodní dílo na Dunaji. Jde o přehradní nádrž s vodní elektrárnou. Připomněl Jaroslav Skalický
„Paritní zastoupení znemožňovalo prosadit se proti vůli jedné nebo druhé strany. Vždy musel být konsenzus, pokud nebyl, tak nastala krizová situace. Stalo se to jen jednou, bylo to trochu hrozivé. Bylo to v případě Gabčíkova, přehrazení Dunaje,“ připomíná patovou situaci při hlasování federální vlády její ministr zahraničí Jozef Moravčík.
Maďarsko tehdy odstoupilo od smlouvy s Československem o výstavbě vodního díla na Dunaji. Protestovalo proti přehrazení řeky a spor předložilo Bruselu, který nařídil přerušit práce. Slovenská strana v nich ale pokračovala.
„Tehdy jsme se dostali do problémů, protože čeští zástupci ve vládě byli pro to vyhovět maďarské straně, protože by to mohlo ohrozit náš integrační proces. Slovenská vláda si vědoma pravdivosti a oprávněnosti svého konání byla za to, aby se pokračovalo s přehrazením Dunaje,“ přibližuje Moravčík.
Možná ústavní krize
Předseda vlády Jan Stráský tak na konci října 1992 zvažoval demisi kabinetu. Jak píše Jan Rychlík v knize Češi a Slováci ve 20. století, návrh byl odmítnut, protože při neexistenci prezidenta by vyvolal neřešitelnou ústavní krizi. Stráský by totiž asi musel demisi podávat sám sobě, když zastupoval prezidenta po jeho abdikaci 20. července.
„S nástupem poslední federální vlády, o které mluvíme, mi večer zavolal pan prezident a říkal, že ho to nebaví dělat, protože zítra už to dělat nebude. Ano, podle ústavy jsem zastupoval prezidenta,“ vysvětluje složitou situaci poslední československý premiér Stráský.
Přestože byl Gabčíkovo v podstatě problém slovensko-maďarský, do hry se vložil i předseda české vlády Václav Klaus z ODS. Vyplývá to ze záznamu z podzimu roku 1992 uloženého v archivu Českého rozhlasu.
„Musíme to teď nějak všichni dobře vyřešit. Česká republika s minimálním nasazením a angažováním. Řešením může být pouze řešení kompromisní a kompromis musí přijmout obě strany, to znamená Slovenská i Maďarská,“ řekl tehdy Klaus.
Evropa sledovala kauzu Gabčíkovo s obavami
Gabčíkovský problém se sice vyřešil, vystrašil ale Evropu.
„Byl to jeden z nejhorších problémů. Evropa za sebou měla Jugoslávii a jiné problémy. Nebyla schopna uvěřit, že se rozejdeme v klidu. Připadalo jí to divné. Gabčíkovo byla první věc, porušení úmluv a tak dále. A už jsem jel do Londýna a vysvětloval, že se mi si to Gabčíkovem nějak uděláme, že to není na válku, boj nebo nepokoje. Bylo to ale těžké, protože mi nevěřili,“ vypráví Stráský.
Někdejší předseda vlády pak přiznává, že mu v roce 1992 rozdělení Československa nelíbilo.
„Měl jsem strach, aby to opravdu bylo v klidu. Když se mě teď po 25 letech ptáte, tak já říkám, že se ukázalo, že to byl bezvadný nápad. Ty národy nebyly schopné žít z různých důvodů spolu. Jsem rád, že to dopadlo dobře,“ dodává Jan Stráský, před 25 lety na šest měsíců poslední československý premiér.
