Blahořečení faráře Štemberky? Poslední lidický páter věděl, že se ‚něco chystá‘, přesto zůstal

Když 10. června 1942 ráno nacisté vraždili muže a chlapce z Lidic, mezi zastřelenými byl i 73letý místní farář Josef Štemberka. Jeho osud teď zajímá profesionální i amatérské badatele. Loni byla v oběžníku pražské arcidiecéze zveřejněna výzva pro pamětníky a historiky, aby zajistili co nejvíce svědectví o životě, a zejména smrti lidického faráře. Materiály by měly posloužit k případnému zahájení procesu páterova blahořečení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na střed vypálených Lidic s kostelem sv. Martina 11. června 1942 (unikátní snímek pořízený tajně českým četníkem Josefem Sýkorou) | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Výše popsané pátrání nebude jednoduché. Už krátce po smrti se v souvislosti se Štemberkou objevila řada informací, které nelze doložit.

Do jeho „života po životě“ pak vstupují i literární příběhy, které se skutečností mají společného jen máloco.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidický farář Josef Štemberka věděl, že se „něco chystá“, přesto neodešel (repríza)

Narodil se 2. února 1869 v podkrkonošské obci Pecka, tedy nedaleko Nové Paky. Vystudoval gymnázium v Jičíně a poté teologii v Hradci Králové.

Po ukončení semináře se v roce 1894 stal knězem, působil na několika farách – v Čestíně, Stašově, Svárově a Kolči. Roku 1909 přišel do Lidic.

Šlo o skromného člověka s velkým sociálním cítěním; jen málokterá vzpomínka na pátera Štemberku se obejde bez krajíců chleba namazaných medem, které přinášel dětem na hodiny náboženství. Sám totiž choval na zahradě u fary včely. Přestože působil v obci s vysokým podílem sociálnědemokratických a komunistických voličů a zažil citelný pokles počtu věřících v kostele po roce 1918, byl opravdu respektovanou místní autoritou.

Varování vikáře

V souvislosti s lidickou tragédií se občas hovoří o tom, že Štemberka několik dní před zničením obce u protektorátního státního tajemníka Karla Hermanna Franka prosil za milost. Pro zadržené lidické rodiny Horákových a Stříbrných.

Uvádí se také, že nacisté při likvidaci Lidic nabídli Štemberkovi, že může odejít. Ale starý kněz to odmítl s tím, že jeho místo je mezi lidickými muži.

„Takhle pochodovali Němci do Lidic. To je vyfocené kousek od Lidic. Bydleli ve Hřebči ve škole, nebo u Buštěhradu, tam měli stanové městečko.“ | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

A pravda? 

Setkání s Frankem ale historikové odmítají, a to jednoznačně. Nabídku nacistů a možnost odchodu z lidického pekla spíš vylučují – jeden z organizátorů vraždění v Lidicích, gestapák Max Rostock, naopak faráře brutálně tloukl.

V literatuře se objevuje i konstatování, že Štemberka měl poskytovat duchovní útěchu lidickým mužům, kteří byli postupně odvádění k popravě. Je to vysoce pravděpodobné, ale ani pro to jasné důkazy neexistují. Všichni svědci zemřeli kulkou nacistického komanda.

Jisté je, že Štemberka byl 9. června 1942 na Kladně varován vikářem Kloučkem, že se „něco chystá“. A neměl se do Lidic vracet. Farář to ale odmítl s tím, že jeho místo je mezi jeho farníky.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme