Emigrací si zřejmě zachránil život. I s tajnými dokumenty odletěl den před nacistickou okupací
Z pražské Ruzyně odstartovalo 14. března 1939 letadlo s jedenácti důstojníky armády v čele s Františkem Moravcem. Šéf zpravodajského oddělení tak těsně před okupací doslova uletěl nacistům i se seznamem agentů v Německu a dalšími tajnými dokumenty. V Londýně pokračoval ve zpravodajské činnosti při exilové vládě prezidenta Beneše. Když se po válce Moravec vrátil do Československa, armáda a zvláště komunisté už neměli o jeho služby zájem.
„Emigrací si Moravec myslím zachránil život. Byl jmenován přímo v třicítce prvních generálů, u kterých komunisté požadovali, aby byli z armády odstraněni. Vzhledem k tomu, že byl i zpravodajec, rozhodně by se nevyhnul perzekuci,” říká Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Dokumenty o agenturní síti odvezli zpravodajci s sebou do Londýna, kde pod velením Františka Moravce pokračovali ve zpravodajské činnosti při exilové vládě prezidenta Beneše. Moravec se ale do historie zapsal především svým podílem na lidkvidaci říšského protektora.
Koordinoval parašutisty
František Moravec je považován za autora plánu na likvidaci protektora Reinharda Heydricha. „Vzhledem k následkům se k autorství nikdo nechtěl hlásit, ale myslím si, že to je nejpravděpodobnější scénář,“ uvádí Tomek.
Poslední instrukce předával Moravec parašutistům v domě Porchester Gate v Londýně, kde vojenská zpravodajská služba sídlila. Do honosného domu v sousedství Kensingtonského parku se před lety přestěhovala z Austrálie Češka Zdenka Fantlová. Její snoubenec se stal obětí heydrichiády. Sama prošla několika koncentračními tábory. Aniž to tušila, po mnoha desetiletích se tak téma Heydrich do jejího života nečekaně vrátilo.
Hitler s Göringem mu vyhrožovali bombardováním Prahy. Hácha se zlem spolupracoval, aby ho zmenšoval
Číst článek
„Přišli za mou tři Angličani, kteří se zajímali o případ heydrichiády. Byli v Praze a Lidicích, všechno se o tom naučili a věděli víc než já. A pak jsem se teprve později dozvěděla, že generál Moravec tady bydlel. Udělali nám plaketu na vnější stěnu tohoto tomu,“ popisuje Fantlová.
Po návratu o něj nebyl zájem
Moravec se do protektorátu vrátil v červnu 1945. Po válce však armáda a zvláště komunisté neměli o jeho služby zájem. Přispěly k tomu i nepřátelské či napjaté vztahy s některými politiky a generály. Po komunistickém převratu v roce 1948 tak z Československa raději uprchl.
„V Německu působil do roku 1954. V podstatě navázal na tu svou zpravodajskou činnost, ale v daleko skromnějších poměrech. Vysílal zpravodajce a agenty do Československa,“ dodává Tomek.
Legendární zpravodajec František Moravec zajímal Státní bezpečnost. Aby se dostali k informacím, chtěli k tomu využít jeho synovce Václava Moravce. „Chtěli, abych šel za hranice za strejdou a donášel jim zprávy. Nutili mě, někdy po dobrém, někdy po zlém. Ale nezlomili mě. Vzpomněli si znovu asi za dva, za tři roky a znovu chtěli, abych spolupracoval se Státní bezpečností. Když to bylo už poněkolikáté, zavolal jsem si vedoucího Státní bezpečnosti, řval jsem do telefonu, tak mně dali pokoj. Ale výsledek byl, že ve škole měli všichni postupy, jenom já ne,“ vysvětluje Moravec.
„Nakonec vykonával funkci poradce v Pentagonu. Zemřel v roce 1966,“ doplňuje o Františkovi Moravcovi Tomek.
„Že zemřel, jsme se dozvěděli z Rudého práva. Tam vyšla taková malinká noticka. Hned jejich nejmladší bratr Honza obvolal celou rodinu a symbolicky se s bratrem v Praze na Vítkově rozloučili,“ dodává dcera Václava Moravce a praneteř Františka Marta Šenkapounová.
