Zemřela poslední nizozemská odbojářka. Sváděla nacisty a zabíjela je v lese

V pečovatelském domě v nizozemského Driehuisu zemřela 5. září, den před svými 93. narozeninami, členka nizozemského protinacistického odboje Freddie Nanda Dekker-Oversteegenová. Ta byla poslední žijící příslušnicí nejznámější nizozemské ženské odbojové buňky, v níž jako náctiletá bojovala proti Němcům ničením mostů, železničních tratí a sváděním nic netušících obětí, které popravovala v lese.

Driehuis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Freddie Dekker-Oversteegen byla členkou ženského protinacistického odboje v Holandsku. Zemřela 5. září 2018. | Zdroj: Nationale Hannie Schaft Stichting

O úmrtí nizozemské odbojářky informoval web The Washington Post.

Zemřela jedna z posledních pilotek druhé světové války. Na frontu dopravila kolem tisíce bojových letadel

Číst článek

Freddie Nanda Oversteegenová se narodila 6. září 1925 ve vesnici Schoten poblíž nizozemského Haarlemu. Její rodiče se rozvedli, když byla ještě dítě, a Freddie a její sestru Truus následně vychovávala jejich matka, která byla komunistka a oběma dívkám již od dětství vštěpovala cit pro sociální zodpovědnost.

Oversteegenová v knize Ellis Jonker dokonce uvedla, že je vybízela, aby vyráběly panenky pro děti trpící ve španělské občanské válce. Navzdory vlastní chudobě u sebe trojice žen také ubytovala dva páry uprchlíků z Německa a Amsterdamu. Ti však museli odejít již v roce 1940.

Vůdci židovské komunity se totiž kvůli politickému názoru rodiny obávali možné nacistické razie. „Všichni byli deportováni a zavražděni,“ uvedla Oversteegenová. „Nikdy jsme o nich znovu neslyšely. Stále mě to hrozně dojímá, kdykoliv o tom mluvím.“

Naučíte se střílet... nacisty'

Ve čtrnácti letech rozdávala Freddie se svou sestrou brožurky a protinacistické plakáty. A právě zde začala jejich „kariéra“. Všiml si jich totiž Frans van der Wiel, který v té době býval velitelem odboje v Haarlemu.

Hrozně jsem chtěl dát Němcům lekci. A měl jsem štěstí jako prase, vzpomíná veterán RAF Tomáš Lom

Číst článek

Jednoho dne přišel za matkou dívek a požádal ji, zda by se mohly stát součástí odboje. Jen málokdo by podezíral hezkou náctiletou dívku, že ve svém košíku na kole převáží vražednou zbraň, a tak Van der Wiel souhlas obdržel.

„Až později nám řekl, co budeme muset dělat: ničit mosty a železniční trati,“ řekla Truus Oversteegenová. „Řekly jsme mu, že bychom to dělaly rády. ‚A naučit se střílet, střílet nacisty,‘ dodal. Pamatuji si, jak má sestra řekla, že to je něco, co ještě nikdy neudělala.“

Dívky navštěvovaly bary a hospody, v nichž se scházeli nacisté. Zde si vybíraly své oběti, které sváděly a nabízely jim, zda nechtějí jít na procházku do lesa. Nic netušící muži s nimi šli. V lese je však nečekalo nic jiného než poprava.

Podle Truus to byla Freddie, kdo jako první vystřelil a někoho zabil. „Bylo to tragické a velmi složité a potom jsme kvůli tomu brečely,“ řekla.

„Musely jsme to udělat,“ řekla v rozhovoru Freddie. „Bylo to nutné zlo, zabíjet ty, kteří zradili dobré lidi.“

V bytě naproti wehrmachtu ukrývala parašutisty z operace Anthropoid. Nenašli je ani při prohlídce bytu

Číst článek

„Necítily jsme, že by nám to zabíjení vyhovovalo – nikdy to nikomu nevyhovuje, pouze pokud jsou to skuteční kriminálníci,“ uvedla Truus.

Několikrát také v převlecích pomáhaly „pašovat“ židovské děti po Nizozemsku a pryč z koncentračních táborů.

Sestry mimo jiné spolupracovaly s Hannie Schaftovou, dívkou s rudými vlasy, která byla chycena a popravena jen pár týdnů před koncem války. Stala se tak vůbec nejslavnější členkou ženského odboje a Truus na její památku založila v roce 1996 Národní nadaci Hannie Schaftové.

„Schaftová se stala národní ikonou ženského odboje,“ řekl Pliester, který je předsedou nadace. Byla mučednicí, jejíž příběh se učí děti po celém Nizozemsku a o níž byl v roce 1981 natočen film Dívka s rudými vlasy.

Pýcha i bolest

Za podporu odboje zaplatili životem. Vysočanské ulice ponesou jména rodin, které pomáhaly výsadkářům

Číst článek

S válečnými traumaty se obě sestry vyrovnávaly rozdílně. Starší Truus pracovala jako umělkyně a tvořila sochy a obrazy inspirované odbojem. Freddie se rozhodla vdát a vychovala tři děti.

Nizozemský premiér Mark Rutte udělil ženám v roce 2014 Mobilizační válečný kříž, což je ocenění za služby ve druhé světové válce. Starší z žen zemřela v roce 2016.

Podle Freddie bylo zapojení do odboje současně zdrojem pýchy a bolesti. Byla to pro ni pětiletá zkušenost, které nikdy nelitovala, ale která ji občas pronásledovala i v době míru.

Ve svých rozhovorech Oversteegenová často mluvila o fyzice zabíjení. Nemluvila však o mačkání spouště ani o zpětném rázu. „Vystřelila jsem sama z pistole a viděla je padat. Co je uvnitř nás v takovou chvíli? Chtěla jsem jim pomoct se zvednout.“

mat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme