Donášel gestapu i poslal Goebbelsovi dar. Převor maltézských rytířů v Praze skončil po válce na šibenici

Více než pět set katolických kněží bylo v letech druhé světové války vězněno v nacistických koncentračních táborech. Šedesát z nich odešlo od soudů s rozsudky smrti. Je to důkaz odvahy, kterou projevili tváří v tvář nelidskému režimu. Ale i tato mince má dvě strany – a na té druhé jsou postavy, pro jejichž počínání nejsme schopni najít vysvětlení nebo omluvu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pamětní deska na budově chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze | Foto: Jana Šustová | Zdroj: Český rozhlas

Jedním z takových byl i Franz Werner Bobe (1902-1947), katolický kněz a člen řádu maltézských rytířů. Jeho příběh přiblíží posluchačům pořadu Portréty historik Michal Pehr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyzradil nacistům, co mohl – a Goebbelsovi poslal dárek

Narodil se v Höckendorfu nedaleko Drážďan; jeho otec byl lesmistrem saských královských lesů, matka pocházela z české strany Lužických hor. Franz po gymnáziu začal na univerzitě v Halle studovat filozofii, po roce ale přestoupil na bohosloví.

Po stáži na papežském institutu v Římě dokončil studia filozofie a bohosloví ve Vídni. Nedostatek řeholních kněží mu umožnil v roce 1930 vstup do noviciátu šlechtického řádu maltézských rytířů v Praze na Malé Straně, kde se stal v roce 1935 vikářem a za velmi sporných okolností později i převorem.

Buď pyšná, že jsi Židovka! slýchávala od otce. Jeho smrt v koncentráku jí asi zachránila život

Číst článek

Bobe inklinoval k nacionálnímu socialismu a vzápětí po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 se stal placeným spolupracovníkem gestapa. Vzdal se české státní příslušnosti a přijal německé říšské občanství. Dlouhodobě a systematicky informoval nacistické úřady o smýšlení a počínání řádových bratří i ostatních katolických kněží, řadu z nich dostal do vězení nebo na popraviště.

Podle některých informací docházel na služebnu gestapa prakticky každý den. V některých případech měl porušit zpovědní tajemství a udat i pražské Němce, pokud jednali v rozporu s nacistickou ideologií.

Po válce bylo Bobemu vytýkáno i to, že při zákroku gestapa proti parašutistům, ukrývajícím se po atentátu na Heydricha v kostele svatých Cyrila a Metoděje, přinesl nacistům plány krypty. A také se aktivně účastnil zatýkání biskupa Gorazda, který se podílel na ukrývání parašutistů.

Bylo by toho víc; Bobe také věnoval Goebbelsovi šest nádherných historických gobelínů z Velkopřevorského paláce. Podle všeho se ucházel i o post pražského arcibiskupa. Podporu nacistů měl zajištěnou, v Římě už si údajně nechal šít patřičný oděv – Vatikán tomu ale všemožně bránil.

Bobe byl po válce v Praze souzen a popraven v květnu 1947 na Pankráci. Do posledních okamžiků odmítal připustit, že by udělal něco špatného. Tvrdil, že byl špatně pochopen – a k všeobecnému údivu se před soudem prohlašoval za agenta sovětské tajné služby NKVD.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme