Projděte si sovětský gulag od vstupní brány až do postele. Historik Černoušek vytvořil 3D model tábora

Otrocká práce a nelidské životní podmínky - takový byl život v sovětských pracovních táborech známých jako gulagy. V Sovětském svazu jich existovalo na 30 tisíc, určené byly jak pro kriminální, tak hlavně pro politické vězně. Prošly jimi i tisíce Čechoslováků. Gulagy vznikaly v nehostinných oblastech Sibiře, kde dál zůstávají relativně zachovalé. Zkoumá je historik Štěpán Černoušek, který vytvořil originální muzeum.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vstupní brána do gulagu zobrazená v 3D modelu. | Zdroj: www.gulag.cz

„Většina z nich se nezachovala. Staly se z nich součásti měst nebo byly rozebrány, když se nacházely blízko vesnic. Ale ty tábory, které se nacházely dál od civilizace, tak stovky z nich na různých místech hlavně Sibiře a vzdálenějších regionech dodnes stojí,“ říká Černoušek, který zachovalé gulagy objevil náhodou. Podíval se na letecké mapy na internetu podél takzvané mrtvé tratě a vyrazil na cestu.

Černoušek vytvořil muzeum gulag.cz a teď připravuje i virtuální prohlídky. Čerpal přitom z údajů a fotografií ze tří sibiřských expedic. Nedávno o tom dokončil i dokument Cesta do gulagu.

„Jeli jsme tam s už jasným záměrem, že to potřebujeme naměřit a pořádně nafotit, aby z toho vznikly panoramatické fotografie, ale zároveň i později 3D model toho lágru. Takhle jsme zmapovali asi už patnáct táborů,“ nastiňuje vznik 3D modelů historik a publicista Černoušek.

Panoramatické foto jednoho z poměrně zachovalých sovětských gulagů. | Zdroj: www.gulag.cz

Mrtvá trať je výraz pro železnici, kterou stavěli vězni přes Ural až na poloostrov Jamal. Po smrti Josifa Stalina všechny práce okamžitě skončily, protože projekt byl od počátku nesmyslný.

„Vězni začali stavět železnici, a až poté se zjistilo, že ten přístav je příliš mělký a nezajedou do něj velké zaoceánské lodě. Řekl bych, že to je takové typicky sovětské. Nicméně to tlačil především sám Stalin, a když umřel v březnu 1953, tak opravdu za tři týdny po jeho smrti byla stavba železnice ukončena. Vězni byli spěšně odesláni do jiných táborů a někteří propuštěni. Tím, že se to nacházelo úplně mimo civilizaci, uprostřed hluboké tajgy a tundry, tak se některé tábory zachovaly v dost unikátním stavu dodnes,“ popisuje historik Černoušek.

3D model gulagu na stránkách muzea. | Zdroj: www.gulag.cz

„Jdete lesem a najednou tam stojí lokomotiva, tak si člověk říká, co to tady vůbec dělá. Vůbec se sem nehodí a nemá tady co dělat,“ říká v novém dokumentárním filmu Cesta do gulagu jeden ze členů výpravy David Těthal.

Kromě online muzea teď Černoušek připravuje prohlídku ve virtuální realitě. „Ve virtuální realitě se člověk ocitne přímo v táboře a to je naprosto unikátní, protože máme k dispozici přesnou rekonstrukci toho, jak tábory tady na Sibiři na začátku 50. let vypadaly,“ pokračuje Černoušek.

Podobný projekt neexistuje ani v Rusku, kde vzniklo pouze jedno muzeum gulagů - a to v Moskvě. Pro badatele je obtížné a finančně náročné prozkoumat rozsáhlé oblasti Sibiře. I proto je nový dokument Cesta do gulagu výjimečný. Průzkumu gulagů v bývalém Sovětském svazu nepřeje podle Černouška ani politická situace, protože badatelé nemají podporu ruského státu.

Budova gulagu | Zdroj: www.gulag.cz

Ľubomír Smatana, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme