Vzdělaný pragmatik s dramatickým životem. Gustáv Husák vsadil na sovětskou kartu a normalizoval
Bezmála patnáct let setrval v prezidentském úřadu Gustáv Husák. Poslanci ho zvolili třikrát po sobě, pokaždé jednomyslně. Poprvé v roce 1975. To už šest roků ve funkci šéfa KSČ normalizoval společnost. Nástupem na Hrad znovu soustředil stranickou i státní moc do jedněch rukou.
Gustáv Husák byl prvním Slovákem na Pražském hradě. „Měl za sebou opravdu dramatický život, byl inteligentní, vzdělaný, zažil perzekuci v 50. letech a dosažení prezidentského úřadu si určitě velmi vážil,“ připomíná Jana Čechurová z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
V 60. letech byl Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu. Po srpnové okupaci ale vsadil na sovětskou kartu, která zaručovala cestu k moci. „V tomto ohledu byl velmi pragmatický až cynický,“ hodnotí posledního komunistického prezidenta historička.
Při jeho inteligenci a životních zkušenostech je podle Čechurové s podivem, že během jeho působení ve funkci prezidenta v 70. a 80. letech není ani stopa po sebereflexi nebo jakékoli vstřícnosti vůči společnosti.
Gustáv Husák symbolizuje dvacetiletí normalizace, která poznamenala stát i společnost. „Špatná doba, samé lži a deprese,“ shrnuje toto období našich dějin jedna z pamětnic.
Podle jiného z pamětníků byl Husák zvláštní, chytrý, ale tvrdý vůči lidem. A iluze si příliš nedělají ani o jeho pragmatické cestě k moci v okupovaném Československu.
Když po sametové revoluci v roce 1989 jmenoval vládu národního porozumění premiéra Čalfy, poslední komunistický prezident odstoupil.
Gustáva Husáka vystřídal na Pražském hradě Václav Havel. Začala nová éra.
