Zapomenutá hrdinka Helena Kučerová. Špionka, která žádné špionážní informace nepředala

Letos uplynulo už 55 let od smrti Heleny Kučerové, zapomenuté hrdinky, nespravedlivě vězněné v 50. a 60. letech. Organizovala hladovku za zlepšení životních podmínek ve vězení a napsala i generálnímu tajemníkovi OSN. Její pohnutý životní příběh připomíná Český rozhlas Plus.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Helena Kučerová | Zdroj: Paměť národa

„Náš pracující lid rozdrtil další nebezpečné hnízdo banditů, zrádců národa ve službách amerických válečných štváčů,“ psalo 16. března 1952 Rudé právo o rozsudku nad dvanáctičlennou „špionážní a teroristickou skupinou Josefa Pavelky“. Mezi odsouzenými byla i 23letá Helena Kučerová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Helena Kučerová. Špionka, která žádné špionážní informace nepředala

Sekretářce jednoho pražského podniku se stalo osudným, když ji v létě 1950 kamarádka poprosila, aby zavolala Williamu Oatisovi, vedoucímu pražské kanceláře americké tiskové agentury AP. Kučerová na rozdíl od své kamarádky uměla dobře anglicky. Oatis požádal Kučerovou o schůzku. Sešli se na Barrandovských terasách a nejspíš si u kávy zanadávali na to, jak jsou v Československu už dva roky u moci komunisté.

Jak se věci odehrály doopravdy, o tom nevíme, a věřit tomu, co Státní bezpečnost později Kučerovou donutila vypovídat – zkazkám o tom, že Oatisovi předávala „špionážní zprávy hospodářského, vojenského a politického charakteru“ – lze těžko.

Před 70 lety ‚prorazil‘ železnou oponu Vlak svobody. Většina cestujících se ale na Západ dostala omylem

Číst článek

Rudé právo Kučerovou označilo za „prohnanou špionku“. Od soudu odešla s nejnižším rozsudkem z dvanácti odsouzených: s patnácti lety vězení. Už v létě 1956 ale inspekce ministerstva vnitra konstatovala, že u Heleny Kučerové „nebylo zjištěno nic, co by zakládalo skutkovou podstatu nějakého trestného činu“.

Na tragický osud mladé ženy to nemělo vliv: Kučerová byla vězněna od prosince 1950 do amnestie v květnu 1960. Po propuštění se scházela s bývalými spoluvězeňkyněmi a všemožně jim pomáhala.

Byla za to znovu zatčena, odsouzena ke dvěma letům vězení a k dokončení předchozího trestu. Z vězení už nevyšla, zemřela za těžko představitelných okolností na neléčenou rakovinu. Pracovníci věznice v Opavě jí odmítali poslat na vyšetření. Smrt v roce 1966 byla pro ni za těchto okolností vysvobozením.

Helena Kučerová, přestože po dovršení osmnácti let strávila na svobodě už jen pět roků, byla statečná žena, která ve vězení organizovala hladovku za zlepšení hygienických podmínek a byla také jednou z pisatelek stížnosti generálnímu tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi. „Je to příběh, který nezapadá do všeobecné představy o zlatých šedesátých letech,“ říká historička Pavlína Kourová.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme