‚Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti.‘ Od popravy generála Heliodora Píky uplynulo 70 let
Armádní generál Heliodor Píka patří k prvním obětem komunistického režimu v Československu. Jednoho z nejlepších vojáků československé armády zatkla Státní bezpečnost jen několik týdnů poté, co se komunisté v roce 1948 chopili moci. Soud ho pak ve vykonstruovaném procesu uznal vinným ze špionáže a vlastizrady. Před 70 lety, 21. června 1949, popravili generála Píku v Plzni. Proces s političkou Miladou Horákovou následoval rok poté.
Armádní generál Heliodor Píka zachránil za druhé světové války životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Legionáře a respektovaného diplomata nezlomila ani válka, ani komunistický režim. Musel za to však zaplatit daň nejvyšší.
Hrdina světových válek byl pro komunisty nebezpečný. Od popravy Heliodora Píky uplynulo 70 let. Téma pro Jaroslava Skalického
Bylo mu pouhých 51 let, měl ale za sebou bohatý život vojáka, který nechyběl při žádné významné vojenské operaci. Za první světové války přešel na ruské frontě k československým legiím.
Na příkaz Tomáše Garrigua Masaryka se v roce 1917 přesunul lodí z Vladivostoku na západní frontu. Prodělal těžké boje na alsaské frontě, v Champagni i na jiných místech.
Armáda samostatného Československa poslala Píku do bojů proti polským jednotkám ve sporu o Těšínsko. Zastával také post vojenského atašé v Rumunsku.
Trest smrti provazem
Když začala druhá světová válka, odešel Heliodor Píka do zahraničí. V roce 1942 začal v Buzuluku formovat vojenskou jednotku z československých dobrovolníků, především těch, kteří pobývali v sovětských zajateckých táborech.
Byl náčelníkem československé vojenské mise v Sovětském svazu, kde prosazoval politiku londýnské exilové vlády. A dostával se do konfliktu se sovětskými představiteli i s vedením československé komunistické strany v Moskvě. V roce 1946, kdy vítal maršála Josipa Broze Tita, ještě patřil ke špičkovým představitelům armády.
Píku zatkla StB jen pár týdnů po 25. únoru, kdy se komunisté chopili moci. „Píka je začátek. Pak probíhá příprava procesu, který je veden s odstupem několika měsíců. Je to nejznámější oběť zvůle v prostředí armády. A je to jeden z prvních politických procesů, který se tady po únoru 1948 objevuje,“ popisuje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Vykonstruovaný proces, kde Píku obvinili ze špionáže a vlastizrady, trval jen tři dny. Soud pak dospěl k předem připravenému rozsudku, že Píka je vinen. Byl odsouzen konkrétně za to, že údajně vyzrazoval od roku 1940 Britům skutečnosti, opatření a předměty, které měly zůstat utajené pro obranu republiky. Čekal ho výjimečný trest. „Obžalovaný generál se odsuzuje k trestu smrti provazem.“
‚Stojím klidný, vyrovnaný‘
V dopise noc před provedením rozsudku ve své cele v Plzni na Borech pak napsal: „Před hrůzně tragickými okamžiky stojím klidný, vyrovnaný, s čistým svědomím. Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl. Vždyť je vše tak průhledné, že jde o politickou vraždu."
„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost.“
Píka byl podle svědků klidný. „Přivedli ho z cely smrti. Tady ho kat pověsil. Doktor k němu přišel, poslechl, jestli mu ještě bije srdce. Když ne, tak ho dali do rakve. Při popravě byl klidný, vykouřil cigaretu, s nikým nemohl mluvit, protože tam byli jen samí dozorci,“ vzpomínal na něj bývalý vězeňský dozorce plzeňské věznice na Borech Josef Klesla.
A syn Heliodora Píky Milan už dříve popsal, jak se s otcem loučil den před smrtí:
„Naše poslední slova – prosil mě – Milane, nemsti se. Právě naopak: buď spravedlivý k lidem, snaž se odvrátit rozkol, snaž se o dorozumění a starej se o maminku. A prosím tě, až přijde vhodná doba, očisti moje jméno.“
Nebezpečný pro komunisty
Komunistický režim považoval Heliodora Píku za potenciálně nebezpečného protivníka. Mimo jiné totiž jako šéf vojenské mise v Moskvě věděl o zoufalých podmínkách v sovětských zajateckých táborech. A také znal fungování sovětských tajných služeb.
‚Svět nemá mnoho hrdinů, opustil nás jeden z nich.‘ V Bratislavě vzdali poslední hold generálu Milanu Píkovi
Číst článek
„Dalo by se říci, že smyslem procesů je získat kontrolu nad armádou jako celkem. Armáda ještě v únoru 1948 není úplně jednotná v postoji vůči komunistické straně. Nepochybně tam byla celá řada velitelů, důstojníků, kteří byli velmi rezervovaní vůči KSČ a neváhali se politicky projevit na veřejnosti,“ doplňuje Kalous.
Syn Heliodora Píky Milan, který letos v březnu zemřel, se řadu let snažil o rehabilitaci svého otce.
Povedla se až v roce 1968, kdy soud Píku zprostil všech obvinění. A původní rozsudek kompletně zrušil.
Prezident Václav Havel v roce 1991 udělil generálu Píkovi in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika za mimořádné zásluhy v boji za osvobození vlasti v době druhé světové války.
