Historici po staletí zaměňovali synovce Karla IV., chybu objevil doktorand z Brna
Rod Lucemburků, do kterého patřil i nejvýznamnější český panovník Karel IV., je pro badatele oblíbeným tématem. Mělo by tedy jít o dobře zmapovanou oblast historie, přesto odborníky překvapila. Doktorand Ondřej Schmidt z brněnské Masarykovy univerzity objevil staletí starou záměnu ve výkladu života dvou synovců Karla IV.
Jak zmiňuje web Masarykovy univerzity, dostával se doktorand pomocných věd historických ke svému objevu postupně. Ve své diplomové práci se zabýval Janem Soběslavem, synem moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, který byl bratrem Karla IV.
Jan Jindřich měl celkem tři legitimní syny, jedním z nich byl právě Jan Soběslav, a k tomu levobočka, který dostal také jméno Jan a jehož současníci znali s přídomkem „z Moravy“.
O neviditelných pannách a k smrti roztoužených rytířích. Proč se noc na Karlštejně utopila v krvi?
Číst článek
„U Jana Soběslava se mělo za to, že se stal nejdříve litomyšlským biskupem a poté aquilejským patriarchou. Jak jsem ale tématem postupoval, uvědomil jsem si, že jsou v historické literatuře určité nesrovnalosti týkající se jeho údajného nástupu na církevní dráhu. Ukázalo se, že se na ni nevydal Jan Soběslav, ale nemanželský syn Jan z Moravy,“ popsal Schmidt svůj objev, o kterém již vydal knihu s názvem Jan z Moravy.
Nejasnosti v identifikaci obou Janů panovaly mezi historiky již od 17. století, doktorand k jejich odhalení došel díky už publikovaným pramenům, které nebylo třeba složitě dohledávat. „Vypadá to, že si to zkrátka dřív nikdo nedal do souvislosti,“ dodal Schmidt.
Jak se dále píše na portálu univerzity, zatímco o Janu Soběslavovi existují útržkovité informace, v případě jeho nevlastního bratra existují hned dvě tradice vnímání. Jedna ho vykresluje skoro jako světce, druhá ho popisuje jako krutého a zhýralého člověka, který měl být dokonce zapleten do přípravy atentátu na svého politického rivala.
