80 let od příjezdu říšského protektora Heydricha do Prahy. V českých zemích nastolil vládu teroru

Ještě 27. září 1941 jeho jméno neznal téměř žádný Čech. To se ale mělo rychle změnit. Od chvíle, kdy se Reinhard Heydrich stal zastupujícím říšským protektorem, nastolil v českých zemích vládu teroru. Jeden z nejmocnějších mužů nacistického Německa do Prahy přiletěl přesně před 80 lety. Jeho jméno se vzápětí stalo pro obyvatele protektorátu synonymem strachu a teroru.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Reinhard Heydrich | Foto: Fotobanka Profimedia

„Na Hradčanském náměstí se shromáždilo četné obecenstvo, aby bylo přítomno této slavnosti. Zatímco hudební sbor hraje řízný pochod, pokračuje zástupce pana říšského protektora v přehlídce čestné setiny zbraní SS,“ komentoval 28. září 1941 reportér Českého rozhlasu příjezd Reinharda Heydricha na Pražský hrad.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reinhard Heydrich přijel před 80 lety do Prahy

„Za zvuku hymny byla vztyčena vlajka. Před vchodem do Hradu pražského zaznívají povely. A zde na prvním hradním nádvoří všichni, kdož se zde shromáždili, provázejí teď zástupce pana říšského protektora do Hradu, kde se on ubytuje,“ pokračoval.

Do Protektorátu Čechy a Morava dorazil už o den dříve. Z kbelského letiště ale zamířil rovnou do Černínského paláce, kde okamžitě začal připravovat vyhlášení stanného práva.

„On byl člověk sice velice inteligentní, měl mnoho koníčků od hry na housle až po pilotování letadla, ale byl to trošku chladný technokrat moci. Emoce s ním asi příliš necloumaly, ale o to racionálněji ty zločiny realizoval v rychlém tempu,“ popisuje historik z Vojenského historického ústavu Jindřich Marek.

Před 80 lety nařídili nacisté židům nosit žlutou hvězdu. Brzy poté došlo na koncentrační tábory

Číst článek

Právě shovívavost a neschopnost vypořádat se s domácím odbojem vyčítal vůdce Třetí říše Adolf Hitler jeho předchůdci Konstantinu von Neurathovi. I když v září 1941 Němci vítězili na všech frontách, nechtěl Berlín nic ponechat náhodě. České země díky zbrojovkám a těžkému průmyslu znamenaly významnou podporu pro wehrmacht.

„Proto Hitler chtěl místo Neurahta sem poslat někoho ostřejšího. Já si myslím, že málokdo věděl, kdo to je Heydrich, ale stačilo jim těch zhruba 48 hodin, aby ho začali všichni nenávidět nebo se ho panicky bát - to už záleží na každém člověku,“ upozorňuje Marek.

Miroslavu Sívkovi byly v roce 1941 pouhé dva roky. Heydrich ale poznamenal jeho život stejně jako životy dalších lidí v Protektorátu.

Reinhard Heydrich a Karl Hermann Frank, září 1941 | Foto: Deutsches Bundesarchiv, Creative Commons Attribution Share Alike 3.0 Germany

„Heydrich měl jediný úkol - likvidaci českého národa. Obyčejnou spodinu, dělnickou třídu měl vyhnat na Sibiř. A inteligenci buď poněmčí, nebo ji postaví ke zdi. Takže začal likvidací,“ vzpomínal pro projekt Paměť národa.

‚Vocamcaď až pocamcaď‘

„Ale vždycky jste k němu byl milosrdnej a teďka najednou...“ ptal se Jiří Voskovec v československém vysílání Hlasu Ameriky. 

Před 79 lety Kubiš s Gabčíkem zaútočili na Heydricha. Británie v reakci odvolala podpis mnichovské dohody

Číst článek

„Vocamcaď až pocamcaď. Dokud Hácha byl jaksi vězeň Němců, dokud dělal pod nátlakem gestapa, řeknu si: je to starej dědek, pára nad hrncem, nechám ho bejt. Ale teď - podepisovat, co mu Heydrich nadiktuje!“ glosoval Jan Werich postoj prezidenta Emila Háchy k zastupujícímu říšskému protektorovi. Po Heydrichově nástupu do funkce prezident i protektorátní vláda rezignovali na jakýkoliv odpor.

„Bylo jasné, že jakákoliv diskuse s ním je marná. A že oni jsou skutečně v roli jenom poslušných loutek. A že jim nezbývá jakýkoliv prostor, jak Heydricha k něčemu ovlivnit, což se třeba kdysi možná dařilo u jeho předchůdce Neuratha. Ale s Heydrichem jakákoliv diskuse byla předem ztracená,“ dodává historik Marek.

Už 27. září 1941 nechal Heydrich zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše. O někdejším legionáři gestapo už delší dobu vědělo, že je ve spojení s odbojem a prezidentem exilového kabinetu Edvardem Benešem. Následujícího dne vyhlásil Heydrich stanné právo, které platilo až do ledna 1942. Během něj padlo téměř 500 rozsudků smrti.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme