Před 75 lety odeslala vláda spojencům důležité memorandum, chtěla podporu pro odsun Němců

Splňte své sliby, podpořte odsun Němců z Československa. Tak by se dalo ve zkratce shrnout memorandum, které před 75 lety - 3. července 1945 - odeslala československá vláda spojeneckým velmocím. Už od prvních dní osvobození probíhal v zemi takzvaný divoký odsun, který si vyžádal tisíce obětí. Vláda v čele s Edvardem Benešem si uvědomovala nutnost vyřešit situaci organizovaně ve spolupráci se spojenci.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odsun Němců z Brna na historickém snímku. | Zdroj: Post Bellum

Na konci října 1946 odjel z Karlových Varů poslední transport sudetských Němců.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Lucie Korcové o memorandu vyzývající k odsunu Němců z Československa

Tehdejší československý ministr vnitra Václav Nosek ve svém projevu upozornil, že právě ve Varech přijali v dubnu 1938 henleinovci Karlovarský program. Tím zradili český národ a otevřeli cestu k mnichovské dohodě.

„Je po dlouhých staletích opět český a slovenský národ jediným pánem nad svojí zemí, nad jejím bohatstvím a nad svým osudem,“ prohlásil Nosek. 

„Otázku poválečného odsunu Němců řešili spojenci od začátku 40. let. Po atentátu na Heydricha v květnu 1942 a následných odvetných, tragických událostech v Československu se Velká Británie poprvé vyjádřila k dalšímu osudu menšin ve státech okupovaných Německem,“ vysvětluje Radiožurnálu historik Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd.

Britové si jasně uvědomili, že už se nechtějí vracet k tomu, co bylo přijato po první světové válce, tedy k principu mezinárodní ochrany menšin. Ale že se tato otázka bude řešit jinak – transfery.

Když Sověti odcházejí… Jak zachytily rozhlasové mikrofony odsun sovětských vojsk?

Číst článek

„Po dohodě s Velkou Británií přislíbily Československu podporu odsunu Němců také Spojené státy a Sovětský svaz. Jak válka mířila k vítěznému konci, rozprostřely se ale před spojenci další problémy - třeba s potrestáním válečných zločinců. Proto československou vládu na začátku roku 1945 vyzvali, aby s realizací odsunu počkala až na souhlas spojeneckých velmocí. Už s prvními dny osvobození došlo ale v zemi k takzvanému divokému, neorganizovanému odsunu,“ upozorňuje Němeček.

,Byly to obrázky dost smutné‘

V mnoha ohledech šlo spíše o divokou mstu, které padli za oběť i nevinní - o život přišlo více než 20 tisíc lidí.

Řádění revolučních gard zažil v Teplicích Vladimír Nechyba, který na události později vzpomínal pro projekt Paměť národa: „Nejvíce začali vyhánět Němce, kteří tam zůstali, což byli samí staří lidé nebo děti, protože mladí byli pryč na frontě. Byly to obrázky dost smutné.“ 

Příběh osady Morgenland: Poprvé ji srovnali se zemí Švédi, zanikla ale až s poválečným odsunem

Číst článek

Události v Československu zaznamenali i spojenečtí diplomaté. Bylo zřejmé, že vyřešení německé otázky se nedá déle odkládat.

Podle historika Jana Němečka si závažnost situace uvědomovala i československá vláda, proto 3. července 1945 poslala spojencům memorandum. V něm se odvolala na sliby, že spojenci podpoří odsun Němců z Československa.

„Memorandum je vlastně východiskem pro rozhodující krok. Věc je předložena Postupimské konferenci, která sice primárně jedná o Německu, ale součástí jednání je i otázka odsunu Němců. Tady přichází to hlavní a zásadní rozhodnutí o odsunu,“ vysvětluje Němeček.

Československá vláda pro něj musela připravit podmínky v podobě dekretů prezidenta republiky. Druhý, tentokrát už organizovaný odsun začal v lednu 1946. Československo opustilo přes 1,5 milonu mužů, žen a dětí německé národnosti.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme