Historik Frankl získal na projekt o uprchlících prestižní grant. Pojí se s ním i téměř 52 milionů korun

Historik Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd Michal Frankl získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. U mezinárodní komise uspěl s projektem o uprchlících a občanech ve středovýchodní Evropě ve 20. století. S grantem se pojí zisk dvou milionů eur, tedy v přepočtu téměř 52 milionů korun. Informovala o tom ve čtvrtek Akademie věd.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historik Michal Frankl | Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

Frankl během následujících pěti let povede mezinárodní tým historiků, který bude srovnávat způsoby definování, diskutování, třídění a přijímání uprchlíků v Československu, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Jugoslávii a jejich nástupnických státech.

Prestižní grant letos získalo pět mladých českých vědců. Jde o nejlepší výsledek za 10 let

Číst článek

Zmíněná území se podle Frankla často považují za místa, odkud se odchází a která nejsou útočištěm uprchlíků. Projekt má tento náhled změnit.

Zaměří se na celé 20. století: od první světové války, vytváření národních států, přes uprchlíky konce 30. let, období holokaustu, po éru studené války a 90. léta.

„Jednou z inovací projektu je porovnání útěku na svobodný Západ s azylem v komunistickém bloku, například pro uprchlíky z Řecka,“ sdělil Frankl.

Podle historika chybí v Česku diskuse o tom, co znamená poskytování azylu a jak uprchlíci ovlivňují společnost. „V knize Nejisté útočiště jsme spolu s Kateřinou Čapkovou popsali též tvrdý přístup československých úřadů po anšlusu Rakouska, které zejména židovským uprchlíkům prakticky uzavřely hranice,“ upozornil historik.

„Čekali jsme, že to tady vzbudí nějakou diskusi o tom, jak se má v takových situacích demokracie zachovat. Ale nic takového nenastalo - v kontrastu s debatami o švýcarské, britské či americké uprchlické politice v době holokaustu. Jako bychom na Československo či země na východě kladli jiné nároky. I proto jsem se pustil do přípravy projektu,“ dodal.

Grant zužitkuje ke knižní publikaci, k řadě dílčích studií, ale také k workshopům, konferencím a sborníkům.

Grant získalo 291 vědců

Frankl je jediným Čechem, který v této výzvě grant obdržel. Celkem jej získalo 291 vědců 40 národností, mezi kterými vedou Němci (49 grantů), Italové (35), Francouzi (34) a Britové (27).

Přes 52 milionů. Matematik z Karlovy univerzity získal prestižní grant Evropské výzkumné rady

Číst článek

Projekty budou badatelé řešit na univerzitách ve 21 evropských zemích, nejčastěji ve Velké Británii. Celková dotace v rámci výzvy činí 573 milionů eur, tedy téměř 15 miliard korun.

Z 2389 vědeckých návrhů projektů Evropská výzkumná rada vybrala zhruba 12 procent. Téměř třetina grantů byla udělena ženám.

„Tato výzva by měla vytvořit kolem 1750 pracovních pozic pro postdoktorandy, doktorandy a další personál,“ uvádí web Evropské výzkumné rady.

Do Česka letos zamířilo už sedm grantů Evropské výzkumné rady. V červenci obdrželi tzv. ERC Starting Grant dva řešitelé z Univerzity Karlovy a po jednom z Masarykovy univerzity v Brně, Biologického centra AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

V říjnu dostal ERC Synergy Grant matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur, tedy zhruba 260 milionů korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme