Historik Frankl získal na projekt o uprchlících prestižní grant. Pojí se s ním i téměř 52 milionů korun
Historik Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd Michal Frankl získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. U mezinárodní komise uspěl s projektem o uprchlících a občanech ve středovýchodní Evropě ve 20. století. S grantem se pojí zisk dvou milionů eur, tedy v přepočtu téměř 52 milionů korun. Informovala o tom ve čtvrtek Akademie věd.
Frankl během následujících pěti let povede mezinárodní tým historiků, který bude srovnávat způsoby definování, diskutování, třídění a přijímání uprchlíků v Československu, Polsku, Rakousku, Maďarsku a Jugoslávii a jejich nástupnických státech.
Prestižní grant letos získalo pět mladých českých vědců. Jde o nejlepší výsledek za 10 let
Číst článek
Zmíněná území se podle Frankla často považují za místa, odkud se odchází a která nejsou útočištěm uprchlíků. Projekt má tento náhled změnit.
Zaměří se na celé 20. století: od první světové války, vytváření národních států, přes uprchlíky konce 30. let, období holokaustu, po éru studené války a 90. léta.
„Jednou z inovací projektu je porovnání útěku na svobodný Západ s azylem v komunistickém bloku, například pro uprchlíky z Řecka,“ sdělil Frankl.
Podle historika chybí v Česku diskuse o tom, co znamená poskytování azylu a jak uprchlíci ovlivňují společnost. „V knize Nejisté útočiště jsme spolu s Kateřinou Čapkovou popsali též tvrdý přístup československých úřadů po anšlusu Rakouska, které zejména židovským uprchlíkům prakticky uzavřely hranice,“ upozornil historik.
„Čekali jsme, že to tady vzbudí nějakou diskusi o tom, jak se má v takových situacích demokracie zachovat. Ale nic takového nenastalo - v kontrastu s debatami o švýcarské, britské či americké uprchlické politice v době holokaustu. Jako bychom na Československo či země na východě kladli jiné nároky. I proto jsem se pustil do přípravy projektu,“ dodal.
Grant zužitkuje ke knižní publikaci, k řadě dílčích studií, ale také k workshopům, konferencím a sborníkům.
Grant získalo 291 vědců
Frankl je jediným Čechem, který v této výzvě grant obdržel. Celkem jej získalo 291 vědců 40 národností, mezi kterými vedou Němci (49 grantů), Italové (35), Francouzi (34) a Britové (27).
Přes 52 milionů. Matematik z Karlovy univerzity získal prestižní grant Evropské výzkumné rady
Číst článek
Projekty budou badatelé řešit na univerzitách ve 21 evropských zemích, nejčastěji ve Velké Británii. Celková dotace v rámci výzvy činí 573 milionů eur, tedy téměř 15 miliard korun.
Z 2389 vědeckých návrhů projektů Evropská výzkumná rada vybrala zhruba 12 procent. Téměř třetina grantů byla udělena ženám.
„Tato výzva by měla vytvořit kolem 1750 pracovních pozic pro postdoktorandy, doktorandy a další personál,“ uvádí web Evropské výzkumné rady.
Do Česka letos zamířilo už sedm grantů Evropské výzkumné rady. V červenci obdrželi tzv. ERC Starting Grant dva řešitelé z Univerzity Karlovy a po jednom z Masarykovy univerzity v Brně, Biologického centra AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
V říjnu dostal ERC Synergy Grant matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur, tedy zhruba 260 milionů korun.
