Voskovec, Werich nebo Škvorecký. Před 15 lety utichlo vysílání Hlasu Ameriky v češtině a slovenštině

V dobách totality byla jedním z mála objektivních zdrojů informací. Rozhlasová stanice Hlas Ameriky přesně před patnácti lety ukončila vysílání v češtině a slovenštině. Program pro někdejší Československo měl přitom ve vysílání dlouhou tradici. Poprvé se objevil už v březnu 1942. Tedy jen měsíc poté, co Hlas Ameriky odstartoval vysílání.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V osmdesátých letech si čeští posluchači spojili Hlas Ameriky se jménem Ivan Medek (na snímku) | Foto: Borgis / Právo | Zdroj: Fotobanka Profimedia (5012640)

Američané spustili vysílání do světa v roce 1942, když si uvědomili, že dobře volené slovo může mít ve válce stejný účinek jako přesně zamířené dělo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 15 lety skončilo vysílání Hlasu Ameriky v češtině a slovenštině. Více si poslechněte v reportáži Jaroslava Skalického

Německým posluchačům rádio v prvním vysílání slibovalo každodenní zpravodajství z Ameriky a z války. Zprávy možná dobré, možné zlé, v každém případě ale pravdivé. Čechy v okupovaném protektorátu povzbuzovali z amerického exilu Jiří Voskovec a Jan Werich.

Zatímco také americká Svobodná Evropa mluvila hlavně o situaci v zemích, do kterých vysílala, Hlas Ameriky se většinou věnoval Americe.

Sportovní události sledoval Pavel Pecháček, který vystupoval pod pseudonymem Pavel Skála. Literárními recenzemi do vysílání přispíval Josef Škvorecký.

Havlův největší omyl? Měl zakázat komunistickou stranu, říká zpravodaj Hlasu Ameriky Naegele

Číst článek

V osmdesátých letech si čeští posluchači spojili Hlas Ameriky se jménem Ivan Medek a jeho proslulou větou, kterou svůj vstup končil: „Občanské fórum se cítí být způsobilé okamžitě jednat se státním vedením o kritické situaci v naší zemi, vyjadřovat aktuální požadavky veřejnosti a jednat o jejich řešení. Ivan Medek, Hlas Ameriky.“

27. února 2004 vysílal Hlas Ameriky v češtině naposledy. Jeho redaktor Jiří Fišer vysvětlil důvody ve vysílání Radiožurnálu: „Nebude se vysílat, protože s novou situací po událostech z 11. září najednou Evropa v očích rady guvernérů ztratila takovou tu úpěnlivou pozornost a celá ta politika se soustřeďuje samozřejmě hlavně na Blízký Východ, Čína zůstává obrovským zájmovým objektem a Afrika.“

Současný rozhlasový, ale i televizní a internetový program Hlasu Ameriky ve více než 30 jazycích oslovuje miliony lidí v celém světě.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme