Princ se žlutou hvězdou Petr Ginz by oslavil 95 let. Mladého židovského umělce zavraždili v Osvětimi
Šéfredaktor časopisu Vedem, kreslíř pražských a posléze i terezínských scenérií, básník, romanopisec, začínající filozof, občan republiky ŠKID, ochotný a laskavý kamarád. To je jen krátký výčet přívlastků, které během šestnácti let svého života dokázal posbírat Petr Ginz. Židovský chlapec, kterého zavraždili nacisté v osvětimském vyhlazovacím táboře, se narodil před 95 lety. Jeho dílo je dnes klíčovou připomínkou zrůdnosti holocaustu.
„Ve vzduchu bylo vlhko a chladno. Visely v něm cáry ocelově šedé mlhy, které se skoro dotýkaly povrchu vln. Nepříjemné povětří. Vlnící se zelená masa v dálce asi 100 yardů se ztrácela, až splynula s mlhou.”
Tak zní úvod textu Bláznivý august, který svou celkovou kvalitou výrazně převyšuje stylistickou i obsahovou úroveň řady zkušených dospělých autorů.
Na oběžnou dráhu a zpátky do Terezína: americký astronaut přijel vrátit kresbu židovského chlapce
Číst článek
Silné podobenství vyšlo společně s řadou dalších Ginzových básní, povídek či úvah v časopise Vedem. Ten má díky projektu Terezínská štafeta, za kterým stojí žáci a pedagogové Gymnázia Přírodní škola, i svůj digitální archiv.
Vedem, který Ginz spoluzaložil a byl jeho šéfredaktorem, sdružoval židovské děti v Terezíně úžasným způsobem a i díky jeho publikační činnosti máme dnes alespoň částečnou představu o tom, jak se žilo nejen v chlapeckém domově č. 1 v objektu L 417, i jak fungovala jeho smyšlená samospráva jménem Republika ŠKID.
...a bolelo nebe
Kromě Ginze do časopisu přispívali taky další židovští chlapci např. Jiří Kurt Kotouč, Hanuš Hachenburg, Zdeněk Ornest nebo i Jiří Bruml ostatními přezdívaný Abcess.
Jejich díla aktuálně připomíná mimo jiné jevištní koláž …a bolelo nebe, kterou v roce 2015 pro Dismanův rozhlasový dětský soubor připravila jeho tehdejší vedoucí Jana Franková Doležalová. Některé texty zhudebnil Jakub Sejkora a pásmo se dočkalo i rozhlasového zpracování na stanici Vltava.
Pestrá je také Ginzova sbírka výtvarných prací, které nejčastěji zachycují rodnou Prahu nebo terezínské ghetto. Nejznámější je ale jeho kresba tužkou, na které vizualizuje svou představu pohledu z Měsíce na Zemi.
Kopii tohoto obrázku, který zároveň jasně představuje Ginzovu fascinaci Julesem Vernem, si v roce 2003 vzal s sebou do vesmíru izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Už tak velmi silnou symboliku ještě zdůraznil tragický osud letu Columbia.
V roce 2014 vyšla o Petru Ginzovi kniha Princ se žlutou hvězdou od Františka Tichého, ředitele zmíněného Gymnázia Přírodní škola. O ryzím a nebývale pozitivním charakteru Petra Ginze píše i jeho sestra Chava Pressburger, rozená Eva Ginzová. Hovoří dokonce i o tom, že si nepamatuje, že by její bratr někdy plakal. Její zásluhou se také vydaly Ginzovy deníkové zápisy, které si vedl v Praze před svou deportací do Terezína.
