Objev, který přepíše dějiny lidského druhu, posouvá odchod homo sapiens z Afriky o víc než 100 000 let

Archeologický objev z Izraele zřejmě přepíše některé kapitoly v učebnicích dějepisu. Podle všeho totiž dokazuje, že lidé druhu homo sapiens se šířili z Afriky daleko dřív, než se v minulosti vědci domnívali.

Jeruzalém Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelci objevili v jeskyni Misliya v pohoří Karmel na severu země část lidské horní čelisti s osmi zuby, která podle nich jednoznačně patří člověku druhu homo sapiens a je stará asi 180 tisíc let. | Zdroj: Reuters

Izraelci objevili v jeskyni Misliya v pohoří Karmel na severu země část lidské horní čelisti s osmi zuby, která podle nich jednoznačně patří člověku druhu homo sapiens a je stará asi 180 tisíc let.

Přelomový objev. Homo sapiens je nejméně o 100 000 let starší, než se myslelo

Číst článek

Čelist se jim podařilo najít už v roce 2002, teprve teď ale tým vědců vedený Isrealem Hershkovitzem všechno analyzoval a zveřejnil v článku v časopise Science. Tento nález přitom zřejmě zasazuje poslední ránu už dřív otřesené teorii o migraci moderních lidí z Afriky.

Podle stávajícího vědeckého konsenzu se totiž moderní lidé objevili v Africe asi před 200 tisíci lety a na další kontinenty se začali šířit asi před 60 tisíci lety.

Jenže objev z Izraele tohle celé posouvá o víc než 100 tisíc let zpátky do minulosti. Podporuje to i nedávný objev pozůstatků lidí učiněný v Maroku, které dokazují přítomnost druhu homo sapiens na tomto území už před 300 tisíci lety, nebo objev zubů z Číny starých 120 tisíc let.

Čelist se jim podařilo najít už v roce 2002, teprve teď ale tým vědců vedený Isrealem Hershkovitzem všechno analyzoval a zveřejnil v článku v časopise Science. | Zdroj: Reuters

Nové nálezy podporují spíš variantu, že migrační vlna nebyla jen jedna, jak naznačily některé genetické výzkumy, ale že jich bylo víc. Hershkovitz se domnívá, že moderní lidé z Afriky odcházeli a zase se tam vraceli mnohokrát.

Průzkumy ukazují, že Blízký východ prošel v té době několika obdobími extrémního sucha vystřídanými obdobími častých srážek. Právě do jedné z těchto úrodných dob pak spadá nález z jeskyně Misliya.

Při pohledu na mapu je podle Hershkovitze jasné, že území dnešního Izraele fungovalo jako velká křižovatka, kde se homo sapiens potkávali se staršími druhy lidí, kteří se na cestu na sever vydali už dřív. 

Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme