Hradní stráž vznikla před 104 lety, Hrad chrání s vynucenou přestávkou za druhé světové války dodnes
Sídlo prezidenta na Pražském hradě chrání od vzniku samostatného Československa Hradní stráž. Historie jednotky se začala psát přesně před 104 lety. Dne 7. prosince 1918 zřídilo Velitelství branné moci zvláštní pěší setninu, která měla za úkol střežit sídlo hlavy státu. Jaký je příběh Hradní stráže od první republiky až po současnost?
Na konci října 1918 obsadili sokolové z jednotky Hradčany a členové České obce střelecké z Vršovic Pražský hrad, aby ho připravili pro příjezd prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
O necelé dva měsíce později vznikla z rozkazu vrchního velení Hradní stráž. Ve 20. a 30. letech minulého století šlo o jedinou plně profesionální jednotku československé armády.
„Byla složena z déle sloužících poddůstojníků, rotmistrů a důstojníků, a všichni tedy byli vojáky z povolání. Jednalo se o spíše starší muže bezvadného vystupování, kteří sloužili za plat. Od konce 20. let pak sloužili v legionářských stejnokrojích, byť zdaleka ne všichni byli původně legionáři,“ vysvětluje historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.
Nucená přestávka
Po německé okupaci v roce 1939 byla Hradní stráž zrušena a nahradilo ji Vládní vojsko. O zabezpečení a střežení Pražského hradu se ale téměř výlučně staral wehrmacht a příslušníci SS.
„Souběžně s tím ale ve Velké Británii existoval oddíl stráže prezidenta republiky, prezidenta Beneše. A po jeho návratu do Československa se pak ujímá právě tento oddíl střežení Pražského hradu,“ dodává historik.
Sokolové i vojáci z obou světových válek. Před 100 lety vznikla Hradní stráž
Číst článek
V letech 1945 až 1948 tvořili Hradní stráž znovu především vojáci, kteří za války sloužili v zahraničních jednotkách. Jedním z nich byl Alexandr Všetečka, který bojoval v Dukelském průsmyku. Na prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželku vzpomínal pro projekt Paměť národa: „Jeho paní manželka Hana byla velmi slušná paní. A on taky. A proto mi bylo velmi smutno, když ho naši bývalí páni s červenýma hvězdičkama odsuzovali.“
Změna po únoru 1948
Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 řada mužů z Hradní stráže odešla, jak vyprávěl Paměti národa Eduard Svobodinský. Sám u Hradní stráže sloužil necelé tři roky. „Mohli jsme zůstat, ale museli jsme složit slib věrnosti Klementu Gottwaldovi. A to jsem nechtěl udělat,“ popisuje pamětník.
„V 50. letech přechází Hradní stráž do podřízenosti ministerstva vnitra, kde setrvává až do roku 1989,“ připomíná Špitálník. Do armády se Hradní stráž znovu včlenila až po sametové revoluci.
„Po roce 1989 se Hradní stráž stala opět důstojnou strážkyní prezidenta republiky Václava Havla. Ten k ní měl výjimečný vztah. Dokonce první nové stejnokroje, které přichází po roce 1990, byly určeny právě jí,“ dodává historik.
OBRAZEM: Sokolská stráž uchovává tradici spojenou s historií kroje. Cvičení podstupuje s vojáky z Hradu
Číst článek
Jejich autorem byl filmový kostýmní výtvarník Teodor Pištěk, držitel ceny Americké filmové akademie za nejlepší kostýmy, které navrhl pro oscarový film Miloše Formana Amadeus.
Špitálník dále uvádí, že vytvořil dodnes fungující tmavomodré, světlemodré a červené stejnokroje, které v současné době už patří mezi nejdéle používané stejnokroje v historii české a československé armády.
Hradní stráž nemá za úkol chránit jen Pražský hrad nebo zámek v Lánech, slouží i při nejrůznějších ceremoniích. V minulosti pomáhala třeba taky při povodních v roce 2002 a 2013.
„V posledních letech byli někteří příslušníci hradní stráže nasazeni i v misi Guardian Angels v Afghánistánu. Takže po desítkách let mírové služby se vojáci hradní stráže zapojili i do těchto zahraničních operací,“ doplňuje historik.
V současnosti je v Hradní stráži zhruba 900 vojáků.