V Turecku našli hřebíky rozmístěné kolem hrobky. Měly magické účely, myslí si archeologové
Ve starověku sloužily hřebíky nejen jako praktická součástka při výrobě předmětů nebo stavbách, ale také k zahánění zlých duchů. Zjistili to belgičtí vědci, kteří svůj objev publikovali v časopisu o světové archeologii Antiquity vydávaným univerzitou v Cambridge.
Magické hřeby se našly v hrobce. Tým belgických archeologů je objevil na návršní nekropoli na okraji města Sagalassos v jihozápadním Turecku. Odhalili tam hrobku s popelem a kosterními zbytky dospělého muže z doby římského impéria z druhého století našeho letopočtu.
Historik našel v Nizozemsku 1000 let starý poklad detektorem kovu. Vystaví ho archeologické muzeum
Číst článek
Kolem pohřební komory bylo rozmístěno 41 železných hřebů. 25 z nich bylo bez hlavičky a ohnutých do pravého úhlu. Ostatní byly sice celé, ale byly několikrát zkroucené kolem své osy.
Podle archeologa Johana Claeyse z Katolické univerzity v belgické Lovani, který je hlavním autorem odborného článku v časopisu Antiquity, to nebyly hřebíky z pohřební hranice. Neměly tedy praktický účel, ale kolem pohřební komory byly rozmístěny úmyslně. Nebyly jen tak poházené.
V řecké a římské tradici se železným hřebům přisuzovala magická moc. Třeba když byly zatlučené do dveří nebo prahů domu, tak chránily před morem a nočními můrami. Na magické použití hřebů v hrobce ukazuje také celkový způsob pochování člověka.
Nezvyklé pohřbení
Normálně se totiž popel zemřelého dával do urny a vložil do hrobu. V tomto případě byly spálené ostatky přímo v pohřební komoře. Ta byla přiklopená 24 kamennými deskami a navíc obložená hašeným vápnem. Po obvodu hrobu pak byly ony hřeby.
Starší než Stonehenge. Archeologové objevili pod kralupským náměstím rondel z doby kamenné
Číst článek
Taková kombinace pohřebních opatření je v římské říši neobvyklá. Podle belgického archeologa Claeyse to svědčí o tom, že šlo o to udržet mrtvého v hrobě, aby se nevrátil mezi živé.
Nedá se zjistit, kdo v tomto hrobě byl, jestli zemřel na nemoc, nebo ho někdo zabil. Příbuzní zemřelého nebo lidé ve městě se ale báli jeho návratu. Proto mu vystrojili pohřeb podle starořeckých tradic.
V hrobě byly i drobné mince pro převozníka do podsvětí Chárona. Pokroucené a ohnuté hřeby měly ale vytvořit dvojitou bariéru mezi světem živých a pohřbeným mužem.
