Hugo Chávez stvořil socialismus pro 21. století. Venezuela se s jeho odkazem potýká dodnes

Jedna z kontroverzních postav světové politiky přelomu 20. a 21. století, levicový populista s diktátorskými sklony. Tak je hodnocen bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez. Politik, který svoji nedlouhou kariéru založil na nesmírném přírodním bohatství své země.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedna z kontroverzních postav světové politiky přelomu 20. a 21. století, levicový populista s diktátorskými sklony. Tak je hodnocen bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Venezuela je v první desítce největších vývozců ropy na světě a má druhé největší zásoby ropy, které by při současném tempu těžby mohly vydržet více než 300 let. Zisky z ropy tvoří kolem 90 procent příjmů státního rozpočtu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Byla Chávezova vláda pozitivní, nebo negativní? Poslechněte si reprízu pořadu Portréty

Mladý a nespokojený

Hugo Chávez (1954 – 2013) nevzešel z bohatých poměrů, už v 17 letech proto nastoupil k armádě, která slibovala solidní zajištění. V době, kdy byl profesionálním výsadkářem, ho zaujaly spisy Karla Marxe, které pilně pročítal. Později k tomu přidal studia sociologie a politologie.

Bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Na počátku 80. let tak máme hotového mladého muže, nespokojeného se situací, kdy v jinak stabilních demokratických poměrech Venezuely plynou příjmy z prodeje a zpracování ropy do kapes omezenému okruhu místních podnikatelů a zejména zahraničním těžařským firmám, především americkým.

Chávez v roce 1983 zakládá své první politické hnutí a v roce 1992 se neúspěšně pokouší o vojenský převrat. Z vězení je propuštěn po dvou letech, mezitím ale stihne za mřížemi napsat svůj politický program, se kterým v roce 1998 vyhrává prezidentské volby. S hesly proti korupci a chudobě oslovil především nižší společenské vrstvy, o které se opíral po celá léta svého vládnutí.

Socialismus pro 21. století

Diktátorské sklony potvrdil Chávez nedlouho po nástupu do úřadu, kdy si nechal výrazně rozšířit pravomoci. V následujících letech byl ve Venezuele zrušen Senát, země se přejmenovala, stát upevnil a později v podstatě převzal kontrolu nad těžbou a zpracováním ropy.

Kolumbijci kradou kávu venezuelským pěstitelům, prohlásil Maduro a zavedl plán ‚Miranda voní kakaem‘

Číst článek

Chávez označoval svůj program jako „socialismus pro 21. století“. Voliče si kupoval štědrými sociálními programy, bezplatným školstvím a lékařskou péčí. Tu mělo na starosti 13 tisíc z Kuby vyslaných lékařů; pro Cháveze byl velkým inspirátorem Fidel Castro a na Kubu také několik let mířilo denně 100 tisíc barelů zlevněné ropy v hodnotě přes tři miliardy dolů ročně.

Právě enormní příjmy z ropy – v době, kdy se dobře prodávala – byly nakonec jedním z největších Chávezových problémů: možná by se ve Venezuele něco skutečně zlepšilo, kdyby Chávez nepropadl velikášským představám, že vybuduje Spojené státy latinskoamerické.

Nabídkami levné ropy si kupoval přízeň Dominikánské republiky, Nikaraguy a Jamajky. To vše mohlo ale fungovat třeba v roce 2008, kdy cena barelu ropy přesahovala sto dolarů. Když opět poklesla, začaly se sny hroutit.

Vzrostla inflace, v roce 2012, v posledním roce Chávezova úřadu, se blížila 30 procentům. Kurz venezuelské měny klesl oproti dolaru na čtvrtinu – a kriminalita vzrostla o 400 procent. Na druhou stranu se v zemi ztrojnásobily výdaje na sociální oblast a zdvojnásobil počet mladých na vysokých školách.

Chávez zemřel v březnu 2013. S neradostným odkazem patnácti let jeho prezidentského úřadu se země potýká dodnes. Pro chudé byl národním hrdinou, pro střední a vyšší vrstvy samolibým autokratem.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme