Není to původní snímek, nebožtíka upravili, říká policista na unikátní nahrávce o smrti Jana Masaryka

Český rozhlas Plus získal unikátní zvukový záznam, který přibližuje události kolem nevyjasněné smrti prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Nahrávku pořídil před půl stoletím policista Vilibald Hofmann, který byl na místě jako jeden z prvních. Doposud ale toto zvukové svědectví nikdy nebylo zveřejněno.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Unikátní audionahrávka vznikla začátkem roku 1968 v Karviné. Policista Vilibald Hofmann ji nahrál krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka, a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Není to původní snímek, nebožtíka upravili, zní na unikátní nahrávce po nevyjasněné smrti Masaryka. Natáčela Eva Kézrová

„Ptali se ho, jestli viděl, jak ležel,“ vzpomíná dnes 95letý Jindřich Grulich, jehož manželka Milena byla Hofmannovou sestřenicí.

„Říkali mu: ‚To jste si nevšiml, že to fotografovali?‘ A Hofmann přemýšlel: ‚Když řeknu, že nefotografovali, tak mi nic neukáže.‘ A tak Hofmann řekl: ‚Možná že ano,‘“ přibližuje.

„Když mu tu fotku ukázali, tak řekl: ‚To není původní, to je upravené.‘ Čili bylo jasné, že to je dodatečně udělané,“ doplňuje.

V jejich rodině se často mluvilo o tom, co se podle Hofmanna odehrávalo v osudné ráno Masarykovy smrti. „Když přišel Hofmann 10. března z Černína, tak to vykládal doma. Potom to vykládal známým. Opakoval to podle mě možná stokrát. Slyšeli jsme to x krát, ale nikdy nebylo zaznamenané, takže hoši sehnali magnetofon,“ vypráví Grulich.

Hofmannova nahrávka

Unikátní zvukový záznam, který v květnu 1968 namluvil bývalý policista Vilibald Hofmann, získala exkluzivně pro pořad Zaostřeno Českého rozhlasu Plus redaktorka Eva Kézrová. Dosud nezveřejněná nahrávka přibližuje události kolem nevyjasněné smrti prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, který byl 10. března 1948 nalezen mrtev na nádvoří Černínského paláce pod oknem koupelny svého služebního bytu. Celý pořad s těmi nejzajímavějšími částmi nahrávky najdete na webu Českého rozhlasu Plus.

Nahrávka pak vznikla u Grulichů v kuchyni. Přičemž dvacetiminutový záznam Hofmanna nebyl dosud zveřejněn. Až teprve po více než 71 letech od Masarykovy smrti na něj Grulich upozornil badatelku Václavu Jandečkovou, autorku zatím poslední knihy o této tragické události.

„Vilibald Hofmann byl ráno 10. března 1948 povolaný do Černínského paláce jako první policista. Měl zajistit vchody a místo činu,“ přibližuje Jandečková.

Musel tedy vidět, jak to na nádvoří Černínského paláce ráno vypadalo a co se odehrálo. A takto se k tomu v rodinném kruhu vracel. „To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování,“ zní na původní nahrávce, kterou má Český rozhlas Plus k dispozici.

Kůstky v kapesníku

Hofmann tak na nahrávce zpochybňuje oficiální fotografie Masarykova těla. Na pokyn lékaře totiž sesbíral kůstky z roztříštěných nártů do kapesníku, který přiložil k tělu. Na fotografiích už ale kapesník chybí. To je podle Grulicha důkaz, že fotografie jsou naaranžované. „Kdykoli se podívám na fotku Jana Masaryka a nevidím tam ten kapesník, tak říkám, že to bylo uděláno později,“ upozorňuje.

Pád Jana Masaryka byl iniciován vnější silou, vycházíme z exaktních experimentů, říká kriminalista

Číst článek

Historik Pavel Carbol to vnímá jako zajímavou hypotézu. „Že s tím tělem bylo manipulováno a že bylo z ložnice přineseno odpoledne zpět na nádvoří k focení,“ myslí si Carbol.

Dvacetiminutový záznam se liší od protokolu, který Hofmann sepsal bezprostředně po návratu na služebnu v březnu 1948. A který většina historiků zpochybňuje. V některých detailech, především časových, se liší i od jeho výpovědi po dvaceti letech na generální prokuratuře. V rodinném prostředí ale mohl říct, co skutečně viděl, a ne co měl vidět.

„Myslím, že ten člověk chtěl mluvit pravdu nebo ji mluvil. Skoro si myslím, že povídal pravdu,“ je přesvědčen bývalý elitní pražský vyšetřovatel vražd Jiří Markovič.

Fotografie z Masarykovy smrti zveřejnil před třemi lety exředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček (ODS). 

Vražda, náhoda, sebevražda?

Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda nebo úmyslné zabití.

Jan Masaryk byl tragickou postavou února 1948. Jeho smrt není ani po 70 letech objasněná

Číst článek

V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která ho vyděsila.

Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak stále přiklánějí k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.

Všechna dosavadní vyšetřování se ale shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt jana Masaryka byla sebevražda.

Více o Hofmannově svědectví se můžete dozvědět v pořadu Zaostřeno, který odvysílá Český rozhlas Plus ve středu po zprávách ve 14.30.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme