Britské archivy mohou po více než 70 letech přinést nové poznatky ve vyšetřování smrti Jana Masaryka
Do vyšetřování smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka by mohly podle badatelů přinést nové poznatky britské archivy. Tamní spisy možná pojednávají o lékařské dokumentaci či průběhu vyšetřování. V Senátu zazněla i nahrávka svědectví kriminalisty, který se dostal k Masarykovu tělu mezi prvními a kterou objevil Český rozhlas Plus. Podle právničky Svobodové v archivech jsou možná uchovány další zajímavé dokumenty.
O možných nových stopách i dosavadních poznatcích ohledně smrti Jana Masaryka se v úterý hovořilo v Senátu u kulatého stolu. Zazněla také nahrávka nedávno zveřejněného svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna, který se dostal k Masarykovu tělu mezi prvními. Díky této nahrávce státní zástupce případ loni na podzim znovu otevřel. Masaryk byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem svého bytu v Černínském paláci v Praze.
Padal svisle jako svíčka, z okna na něj nikdo nemohl dosáhnout, říká k Masarykově smrti dvojice badatelů
Číst článek
Badatelka Václava Jandečková na debatě upozornila na korespondenci někdejšího politika Blažeje Vilíma a filozofa Ivana Svitáka, která je v archivu ve Velké Británii. Podle ní si psali o svědectví vyšetřovatele Zdeňka Borkovce o stopách na koberci poblíž v bytě v Černínském paláci.
„Vilím tehdy nabádal Svitáka, aby ho nepoužil, dokud Borkovec žije, protože by to stálo jeho život," uvedla. Doufal však, že ho Borkovec nějak zaznamená, což se podle Jandečková asi nestalo. „Takže to je nějaká taková stopa, řekněme,“ dodala.
Další zajímavé dokumenty
Právnička Iveta Svobodová pak uvedla, že v ostrovních archivech jsou možná uchovány další zajímavé dokumenty. „Měly by tam být snad nějaké závěry a blíže nespecifikovaná lékařská dokumentace, kterou měl předat zhruba v roce 1948 pamětník pan Lehár,“ řekla Svobodová. Na její dotaz, zda si Česko o dokumenty požádá, v úterý dozorující státní zástupce Michal Muravský řekl, že to nebude blíže komentovat.
Záhadná smrt v Černínském paláci: policie znovu zrekonstruuje poslední chvíle života Jana Masaryka
Číst článek
Historik Jan Kalous také hovořil o předchozích vyšetřováních, z nichž každé došlo k jinému závěru. V roce 1948 byla Masarykova smrt označena jako sebevražda. Historik však upozornil, že příslušníci Státní bezpečnosti, kteří ho dostali na starost místo kriminálky, udělali řadu chyb ohledně expertiz, výslechů i manipulace s tělem.
O sebevraždě se tehdy hovořilo ještě před pitvou, Kalous podotkl, že závěrečná zpráva vyšetřovatele Jana Hory také připomínala spíše komunistický manifest. O tehdejších nedostatcích mluvila také Jandečková. Řekla, že není jasné, kdy byly fotografie pořízeny a neodpovídají Hofmannově svědectví o tom, jak tělo vypadalo. Hofmann ho namluvil v rodinném kruhu v 60. letech. Tehdy také probíhalo druhé vyšetřování, ovlivněné sovětskou okupací, které vraždu vyloučilo.
Možná podoba pádu
V 90. letech se vyšetřovatel Jan Havel přiklonil k verzi vynucené sebevraždy po nezákonné domovní prohlídce. Zatím naposledy, v lednu 2004, pak Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu konstatoval, že Masarykova smrt byla vražda.
Kdyby chtěl spáchat sebevraždu, vzal by si prášky a elegantně se oblékl, říká praneteř Jana Masaryka
Číst článek
Badatel Martin Čermák představil výsledky zkoumání možné podoby Masarykova pádu. Čermák se zabýval tím, odkud Masaryk padal a zda se mohl dostat na místo a do polohy zachycené dostupnými fotografiemi. Použil moderní technologie, kromě fotek vycházel z pitevní zprávy či náčrtku kriminální ústředny, který pád ilustroval.
Čermák došel k závěru, že Masaryk mohl „i vlastními silami“ dosáhnout této polohy těla. Důvěryhodnost plánku, pitevního protokolu i jeho autora Františka Hájka však historici zpochybnili. Čermák pak oponoval, že jeho zjištění nevylučuje, že na smrti Masaryka mohl mít podíl někdo jiný.
