Pachatel zřejmě zůstane neznámý, ale možná zjistíme, kdo s tělem Masaryka hýbal, říká historik

Úmrtí československého ministra zahraničí Jana Masaryka z března roku 1948 začne už po několikáté řešit specializovaný Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Po objevení nového zvukového záznamu výpovědi policisty Vilibalda Hofmanna to nařídil státní zástupce. Co by mohlo vyšetřování přinést, vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas Plus historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký velvyslanec Laurence Steinhardt a Jan Masaryk | Foto: National Archives | Zdroj: Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Je dobře, že se případ znovu otevírá?
V kontextu výpovědi Vilibalda Hofmanna nepochybně. Může dojít k přehodnocení některých údajů, některých faktů. Může být provedeno třeba i nové ověření různými pokusy či expertizami. Rozhodnutí obnovit vyšetřování smrti Jana Masaryka vítám.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Renaty Kropáčkové s historikem Janem Kalousem o vyšetřování smrti Jana Masaryka

V čem se ta nahrávka od dosud známých výpovědí liší, co přináší nového?
Vilibald Hofmann byl příslušníkem kriminální ústředny a z této pozice, když bylo objeveno tělo Jana Masaryka ráno 10. března 1948, se dostavil do Černínského paláce. Dnes víme, jak probíhalo vyšetřování, jak se jednotlivé věci na místě odehrávaly, kdo se tam plus minus pohyboval, minimálně alespoň z příslušníků Státní bezpečnosti nebo z politických představitelů. Výpověď Vilibalda Hofmanna je zajímavá kvůli věci, kterou říká v určité části výpovědi, která nebyla vynucená a kterou nahrál spontánně. Říká, že tělo zachycené na fotografiích neodpovídá tomu, jak bylo nalezeno, respektive tomu, jak on tělo spatřil na nádvoří Černínského paláce.

‚S tělem mohli hýbat lékaři‘

Je pravděpodobné, že by se na základě této výpovědi mohla změnit důkazní a skutková podstata celého činu nebo to, co dosud víme?
Mohlo by dojít k tomu, že se bude, těžko říci s jakým úspěchem, znovu přehodnocovat první fáze vyšetřování. Otázka je, zda se dá dospět po těch letech k jinému závěru. Příslušníci, kteří nafotili to místo v roce 1948 tak, jak bylo ráno zachováno i s tělem Jana Masaryka, nafotili byt, nafotili všechny možné záležitosti.

Smrt Jana Masaryka se bude znovu vyšetřovat. Důvodem je nahrávka, na niž upozornil Český rozhlas

Číst článek

Poté byli příslušníci kriminální ústředny odvolání ministrem vnitra Václavem Noskem. Následně byla povolána Státní bezpečnost a ta dokonce zabavila fotoaparáty příslušníkům kriminální ústředny a vrátila jim je prázdné, filmy vyvolala sama o sobě.

Z fotografií, tak jak je dnes známe z roku 1948, je zřejmé, že tělo Jana Masaryka je na zádech, kdežto lidé, kteří ho našli v brzkých ranních hodinách, hovořili o tom, že ležel na boku. Což znamená, že už poloha na fotografiích, jak ji známe z vyšetřovacích spisů a jak byla několikrát publikována, neodpovídá tomu, jak bylo tělo původně nalezeno. Je otázkou, co se vlastně stalo.

Vilibald Hofmann, respektive paní Jandečková, která je velice agilní v této záležitosti, naznačuje, že mohlo jít o jakési divadlo, kdy tělo Jana Masaryka bylo dodatečně nafoceno. Těžko říci, jak to bylo. Mohlo dojít k tomu, že tělo bylo nafoceno po ohledání. To znamená, že s ním mohli manipulovat lékaři nebo příslušníci bezpečnosti. To je teď vlastně předmětem zkoumání a mělo by dojít k nějakému závěru na základě vyšetřování, které se teď rozbíhá.

Vražda, nehoda, sebevražda? Pomůže unikátní nahrávka rozluštit po 70 letech záhadu smrti Jana Masaryka?

Číst článek

Závěr z roku 2003, že šlo o vraždu, je stále platný. Ale i okolo toho existují nesrovnalosti, která podporují i objektivní fakta z místa činu a pitevního protokolu, což tedy, jestli jsem vám správně rozuměla, by třeba nové vyšetřování mohlo nějak více objasnit nebo vysvětlit?
To nepochybně. Těžko můžete revidovat pitevní protokol, protože ten je výsledkem expertízy, která proběhla v jistém krátkém časovém odstupu 10. března 1948. Ale na základě dnešních technologií je možné dospět k názoru, jak to mohlo být. Těžko se komentuje závěr z roku 1948, nebo dalšího vyšetřování 1969, nebo i z devadesátých let. Vždycky šlo o určitou domněnku nebo nejpravděpodobnější variantu na základě shromážděné dokumentace. Poslední vyšetřování dospělo k tomu, že na tělo Jana Masaryka působila cizí síla jedné nebo více osob, což byla podstata závěru, k jaké vyšetřovatel dospěl.

Nové okolnosti smrti

Když jste mluvil o té dokumentaci, tak jaké světlo by do celé události vneslo otevření ruských archivů? Stopa k pachateli z roku 2003 totiž vede k sovětské KGB.
Ano, o tom mluvila příslušnice Paršinová, ta ale nebyla vyslechnuta, byť o to česká strana žádala. To proto, že v případě došlo k jisté prodlevě a ona mezitím zemřela. Pokud jde o ruské archivy, tak se domnívám, že nejzásadnější by byly archivy bezpečnostní, respektive zpravodajské služby a generálních tajemníků. Tam je přístup velmi omezený nebo žádný i pro ruské badatele a historiky. Co se tam může nacházet, je série různých hlášení o vývoji sledování československé politiky v poválečném období. A to nejen v souvislosti se smrtí Jana Masaryka.

Není to původní snímek, nebožtíka upravili, říká policista na unikátní nahrávce o smrti Jana Masaryka

Číst článek

Myslíte si, že může být po tolika letech odhalen i pachatel? Nebo skutečně při obnovení vyšetřování případu jde jen o větší porozumění okolnostem Masarykovy smrti?
Přiznám se, že se spíše přikláním k té druhé možnosti. Ono těch potencionálních pachatelů bylo jmenováno mnoho a jejich usvědčení není pravděpodobné, protože je to neprůkazné a velmi těžko doložitelné. Ať už jde o Augustina Schramma, který sám byl v roce 1948 zavražděn, nebo o Josefa Vávru Staříka, který se stal obětí politických procesů, a další členy, kteří ho měli na místě činu doprovázet a kteří ještě během devadesátých let žili. Ti to během vyšetřování popřeli.

Takže spíše se kloním k tomu, že se odhalí souvislosti smrti Jana Masaryka. Pokud bychom náhodou dospěli do stádia, kdy bychom znali i jméno, tak by to bylo spíše něco navíc.

Renata Kropáčková, ada Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme