Jan Opletal nebyl první obětí demonstrací 28. října 1939. Proč se o Václavu Sedláčkovi příliš nemluví?

Když 17. listopadu před 30 lety vyšli studenti z pražského Albertova na Národní třídu, navazovali na události ještě o půl století starší. O obětech demonstrací z roku 1939 mluvil historik Martin Jindra v pořadu Interview Plus na Českém rozhlase Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace, které propukly v protektorátu 28. října roku 1939, i způsob, jakým byly potlačovány, jsou podle historika Martina Jindry z Ústavu pro studium totalitních režimů nesrovnatelné s předchozím obdobím.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus s historikem Martinem Jindrou

„Předzvěstí, kdy si odboj testoval, jak bude obyvatelstvo reagovat, bylo první výročí podpisu Mnichovské dohody na konci září 1939. Padla výzva k bojkotování dopravy v Praze a podle evidence se její využívání skutečně snížilo o 44 %,“ popisuje historik a zdůrazňuje, že demonstrace 28. října nebyla čistě studentská.

I mezi studenty byly rozdíly – mezi devíti popravenými najdeme podle Jindry i příznivce antisemitské a fašistické organizace Vlajka, doktora Jana Černého, spolupracovníka odbojové Obrany národa inženýra Václava Šafránka, ale i docenta historie Josefa Matouška, místopředsedu proaktivistické organizace Český svaz pro spolupráci s Němci.

Postřelení Jana Opletala

„Ještě v dopoledních hodinách 28. října máme podle zpráv z policejního ředitelství zdokumentováno, že oslavy probíhaly poměrně v klidu, nedocházelo k vážnějším střetům. K těm se situace začala sunout až po poledni, kdy se v centru shromažďovalo víc a víc lidí,“ říká historik. Dodává, že v kontextu okupované Evropy šlo o jedny z největších demonstrací.

Student Jan Opletal se demonstrací zúčastnil už dopoledne. Odpoledne se dostal do větší skupiny lidí vytlačovaných z Václavského náměstí do Žitné ulice a kolem 19. hodiny byl na nároží Žitné a Mezibranské postřelen.

„Podle chorobopisu, který jsem měl k dispozici, za pomoci dvou mladíků ušel několik desítek metrů směrem k dnešnímu I. P. Pavlova, byl jimi popírán a držel se za břicho… Tam byl naložen do automobilu a odvezen na 1. chirurgickou kliniku k přednostovi profesoru Arnoldu Jiráskovi.“ Kdo střílel, není podle historika dodnes známo, i když byl zasažen do břicha z bezprostřední blízkosti.

První mrtvý

První obětí protiněmeckých demonstrací 28. října nebyl Opletal, ale pekařský pomocník Václav Sedláček. „Byl zasažen asi o půl sedmé na rozhraní Žitné se Smečkami do srdeční krajiny. Asi po pěti minutách byl na místě mrtev, takže ani nebyl převezen k dalšímu ošetření,“ popisuje Jindra.

Lidé vyšli 30 let od sametové revoluce znovu do ulic. Na Národní třídě vytvořili řetěz svíček

Číst článek

Jeho pohřeb se konal 4. listopadu na branickém hřbitově za velké účasti pražského obyvatelstva. Proč se o něm ve srovnání s Janem Opletalem mluví tak málo?

„Můžeme se jen domnívat, že mohlo hrát roli to, že Sedláček byl česko-německé národnosti. Jeho rodina po dvě generace odešla pracovat do Německa, kde se i narodil… Žil tam až do roku 1932, kdy se rodina rozhodla vrátit do Čech.“

Připomínáme si vlastně události roku 1939 odpovídajícím způsobem, nebo jsou už překryty pozdějším děním? „Když vidím ten mumraj, který souvisí s 30. výročím sametové revoluce, tak si vždycky vzpomenu na to, že povolená demonstrace z listopadu 89 by se nikdy nekonala nebýt událostí z roku 39. Myslím, že bychom si je měli připomínat stejnou měrou jako rok 89,“ soudí historik.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme