‚Těžké popálení plamenem.‘ Poslechněte si historické záznamy k Palachovu upálení, smrti a pohřbu
Na den přesně před 50 lety se v Praze upálil student Jan Palach. Protestoval tak proti politickému vývoji v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Zpráva o Palachově činu se ještě ten den objevila v Československém rozhlase. Informace o jeho smrti pak vysílaly Rozhlasové noviny. Poslechnout si můžete také unikátní záznam z Palachova pohřbu.
1. Palachovo upálení
„Městská správa Veřejné bezpečnosti v Praze sděluje, že dnes kolem 15. hodiny se na Václavském náměstí těžce popálil 21letý JP, student filozofické fakulty. Polil se dosud neznámou hořlavinou, zapálil na sobě oděv a přivodil si těžké popáleniny. Rychlým zákrokem dispečera dopravního podniku byl oheň na studentu uhašen a záchranná služba ho odvezla do nemocnice k ošetření. Motiv činu se vyšetřuje,“ zaznělo 16. ledna 1969 v Československém rozhlasu zpráva o upálení Jana Palacha.
2. Popis dispečera
„Při konání služby u domu potravin jsem viděl, jak kolem mě běží hořící člověk. Od paty až k hlavě hořel. Bylo to vidět, jako když hoří benzinem. Sundal jsem rychle kabát, běžím za ním, snažím se na něj ten kabát hodit,“ popisoval dispečer dopravního podniku, který byl svědkem Palachova činu.
„Při tom on upadl tady ve vozovce. Ještě jsem na něj skočil a tím svým kožichem jsem ho přikryl. Ještě nějací jiní dali kabáty, tak jsme to na něm uhasili a odvezli jsme ho do Legerovy ulice na spáleniny. Oheň jsme uhasili, ale byla to hrozná podívaná na toho člověka,“ dodal.
3. Poslední Palachova slova
„Chtěl jsem vzbudit lidi,“ vysvětlil v nemocnici Palach svůj čin. „Je možný, že nás bude víc,“ dodal. „Bolí to, ale Hus také zemřel na hranici,“ poznamenal. „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí,“ uzavřel Palach.
4. Palachovo úmrtí
„Přes veškerou poskytnutou péči a obětavé úsilí lékařů i ostatního ošetřujícího personálu pacientův organismus nevydržel zatížení, jaké představovalo těžké popálení plamenem hlubokého třetího stupně postihující více než 85 procent celkového povrchu těla,“ zaznělo v Rozhlasových novinách 19. ledna 1969.
5. Palachův pohřeb
„V hlubokém pohnutí, s bolestí i hrdostí se sklání akademická obec Univerzity Karlovy nad mrtvým Janem Palachem, studentem filozofické fakulty. Jeho heroický i tragický čin je výrazem čistého srdce, nejvyšší lásky k vlasti, pravdě, svobodě i demokracii,“ řekl během pohřbu 25. ledna 1969 v Karolinu Oldřich Starý, tehdejší rektor Univerzity Karlovy.
„Jan Palach přinesl na oltář národa nejvyšší možnou oběť, která zůstane navždy zapsána nejen v paměti každého čestného a opravdového Čecha a Slováka, ale i milionů lidí po celém světě,“ uvedl.
Palach byl podle něj díky svému činu zařazen mezi velikány univerzity i celého národa a jeho oběť chápána jako ta, která otřásla celým světem.
21:09
Můj synáčku, ozývá se hlas matky na dosud nezveřejněném záznamu z Palachova pohřbu
Číst článek
„Tato pochodeň burcuje všechny lidi dobré vůle, důsledně, ale i rozvážně, dále pokračovat v cestě nastoupené lednem roku 1968 v cestě budování lidského, demokratického, nedeformovaného socialismu v naší vlasti,“ uvedl na pohřbu, kterého se zúčastnily desítky tisíc lidí.
6. Projev ministra školství
K Palachovu odkazu se přihlásil také ministr školství Vilibald Bezdíček. Ten ve své řeči uvedl, že těžko u srdce je lidem vždy, když odchází dobrý člověk.
„Tentokrát je však hořko všem poctivým lidem, neboť odešel nejen dobrý, skromný člověk, ale také člověk s čistým štítem a čistým srdcem, který bojoval za to nejcennější, co občan má, za svobodu, a za to nejcennější, co je, za pravdu,“ prohlásil.
Po Palachově smrti, kdy ho lidé nemohou vnímat v řadách živých zastánců ideálů, zůstávají s nimi podle něj jeho naděje a ideje.
„I my, jimž leží osud a dobro naší země na srdci, bereme pochodeň zapálenou Janem Palachem do rukou a bok po boku chceme chránit život, pravdu a svobodu,“ uvedl ministr na pohřbu.
Doplnil také, že doufá ve společnost, kde nebude třeba takových obětí a kde člověk bude dýchat volně, svobodně a radovat se ze života.
Čin Jana Palacha
Dvacetiletý student Jan Palach se před půlstoletím na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Sám to později v nemocnici zdůvodnil tím, že protestoval proti nesvobodě slova a tisku. V dopise, který zanechal, naléhal, aby Československo například zrušilo cenzuru a zavedlo zákaz rozšiřování okupačního tisku. Palach měl i následovníky, třeba studenta Jana Zajíce, který se upálil zhruba o měsíc později.
