Pochodeň číslo jedna. Před 51 lety se na Václavském náměstí v Praze zapálil Jan Palach

Je to přesně 51 let, co se na Václavském náměstí polil benzinem a zapálil student Jan Palach. Chtěl tím probudit národ z letargie, do které podle něj Československo spadlo v měsících po okupaci ze srpna 1968.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Palach se upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Palach svým sebeupálením protestoval proti normalizaci. Doslova řekl, že je to protest proti všemu, co se děje, proti nesvobodě slova a tisku.

Zajíc, Hlavatý, Rips nebo Siwiec. Jan Palach nebyl jedinou ‚živou pochodní‘

Číst článek

„Jel jsem do Vinohradské nemocnice, kde jsem jako medik měl seminář plastické chirurgie. Před muzeem tramvaj zastavila, nevěděli jsme proč. Až jsme viděli mužského, který tam běžel, hořel a za ním další dva, kteří ho nemohli chytit. Nakonec ho povalili na zem s tím, že na něj hodili kabát,“ vzpomínal na dramatické události z 16. ledna 1969 na Radiožurnálu plastický chirurg Jan Měšťák, který byl v ten den přímo u Národního muzea v Praze.

Dvacetiletý Jan Palach nakonec na následky svých zranění zemřel, a to po třech dnech v nemocnici. O Palachově odhodlání mluvil později taky jeden z jeho spolužáků: „Honzu jsem poznal na brigádě. Často se diskutovalo o takových běžných věcech, třeba jaký byl dneska fotbal a podobně. Když tam přijel Honza, tak vždycky diskuse dostala takový jiný a vážnější charakter. Vím, že tam třeba probíhaly diskuse o lidských právech, kterou Honza vyprovokoval. Když měl nějaké přesvědčení, tak za tím stál.

Posmrtná maska, stůl, vlajka a hrana zla. Národní muzeum otevřelo ve Všetatech Památník Jana Palacha

Číst článek

Jana Palacha každoročně připomínají i pietní akce. Tichou vzpomínkou můžou lidé Jana Palacha uctít v Karolinu. Další pietní akt bude večer u pamětní desky před hlavní budovou Filozofické fakulty, kde Palach studoval.

Palach ale nebyl první, ani poslední z takzvaných živých pochodní. Prvním byl Polák Ryszard Siwiec. Palachova příkladu pak následovali třeba Sándor Bauer, Josef Hlavatý, Jan Zajíc nebo Evžen Plocek. Více si můžete přečíst ZDE.

Anna Horáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme