Je to i pocit smíření, říká o oslavách vylodění v Normandii režisér Marhoul

V Normandii vyvrcholí oslavy 80. výročí vylodění spojenců. Během tří dnů by se tam mělo objevit až milion hostů, včetně 25 prezidentů nebo premiérů. „To, co se dělo před 80 lety v Evropě, druhá světová válka, samozřejmě není vůbec zapomenuto, ale na druhou stranu cítím, že se Evropa přece jen za ty desítky let posunula směrem k míru,“ říká režisér a příslušník aktivních záloh České armády Václav Marhoul.

Rozhovor Caen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vylodění v Normandii na slavném snímku Roberta F. Sargenta, 6. června 1944

Vylodění v Normandii na slavném snímku Roberta F. Sargenta, 6. června 1944 | Foto: National Archives and Records Administration

Jak prožíváte vy toto výročí?
Popravdě řečeno, velmi silně, emotivně. Byť je to pro mě už po šesté, co jsem tady. Byl jsem tady poprvé v roce 1994, když už bylo možné cestovat. A opravdu ta atmosféra je tady obrovsky silná, nabitá emocemi. Na každém kroku na vás dýchne historie a osudy všech těch lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Vědí něco účastnici té akce, ať už historici, vojáci, starostové z Francie či odjinud o zapojení československých jednotek do téhle operace, byť tedy nejčastěji ze vzduchu nebo také v pozemní armádě?
Vědí to velmi dobře ve vesnici, která je od místa, odkud právě s vámi hovořím, asi jenom dvacet kilometrů. Je to městys, jmenuje se Arromanches.

A tam to vědí velmi dobře, protože tam se 24. září roku 1944, byť pravda s tříměsíčním zpožděním, vylodila první samostatná československá obrněná brigáda, která potom ale nebyla nasazena do postupu směrem k Belgii, Francii a Československu.

Až do konce války obléhala přístavní město Dunkerk, k velkému zklamání příslušníků obrněné brigády československé. Oni si původně mysleli, že půjdou do Československa. Samozřejmě, byl to jejich řekněme sen, ale z mnoha důvodů bohužel byli operačně určení právě k tomu, aby zůstali ve Francii a drželi v šachu německou posádku.

Mír v Evropě

Jak si výročí vylodění v Normandii připomínají Němci, tedy účastníci vzpomínkových akcí ze země, která už desetiletí reflektuje svou válečnou minulost?
Samozřejmě většina lidí, co jsou tady, jsou Francouzi, Britové, Američani, Kanaďané. A teď nemyslím ty lidi, co sem přivezli veškerou vojenskou dobovou techniku – a té jsou tady tisíce a tisíce kusů, opravdu velmi raritních kusů do té míry, že člověk ani netuší, že vůbec něco takového bylo vyrobeno – ale jsou tady i němečtí turisté, samozřejmě.

Vylodění v Normandii se zúčastnili i Čechoslováci, naživu už ale není ani jeden, uvádí Stehlík

Číst článek

Ale já si myslím úplně upřímně, že to, co se dělo před 80 lety v Evropě, druhá světová válka, samozřejmě není vůbec zapomenuto, ale na druhou stranu cítím, že se Evropa přece jen za ty desítky let posunula směrem k míru.

Ať si myslí, kdo chce, co chce o Evropské unii, tak tohle je jeden z nejzásadnějších úspěchů Evropské unie – že díky tomu, že neexistují národní státy, že máme volné, prostupné hranice, že jsme spojeni v unii, tak spolu neválčíme a je mír.

Takže je to i pocit řekněme smíření. Byl jsem tady před deseti lety na těch základních, největších oslavách, které jsou 6. června. Je to taková velká ceremonie. Dnes (ve čtvrtek – pozn. red.) se to odehraje zase znovu jenom pár kilometrů odtud na pláži Omaha.

Tam jsou ti premiéři, prezidenti, králové a tak dále. Budou jich tam dneska desítky. A před deseti lety tam došlo k symbolickému aktu, že na té pláži si podal ruku americký veterán s německým veteránem.

Byl to velmi silný okamžik, na který v životě nezapomenu. Takže je to řekněme „překonáno“, ale není to zapomenuto.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme