Černá smrt se začala šířit z Kyrgyzstánu pomocí obchodních cest. S objevem přišli evropští vědci
Černá smrt přišla od jezera Issyk-kul v dnešním Kyrgyzstánu. S tímto tvrzením přišla skupina vědců, která zkoumala ostatky ze 14. století. Odhalili tak původ nejvražednější pandemie v historii. Studie vědců z německého Institutu Maxe Plancka, Univerzity v Tubinkách a Univerzity ve skotském Strilingu dokázala s velkou mírou jistoty vypátrat bezprostředního předka bakterie, která způsobila černý mor.
Objev učinili na dvou hřbitovech ležících v dnešním Kyrgyzstánu mezi jezerem Issyk-kul a největším městem Biškekem. Na obou místech je velké množství hrobů datovaných do let 1338 a 1339, daleko víc než v jiných letech.
Středověký mor neměl všude stejný dopad, ukázala to inovativní metoda analýzy starého pylu
Číst článek
Některé náhrobky dokonce určují jako příčinu úmrtí nemoc. Cílem studie zveřejněné v časopise Nature bylo prokázat, že se jednalo o mor, tedy nalézt přítomnost bakterie Yersinia pestis.
Vědci využili ostatky exhumované z obou středověkých hřbitovů už při průzkumu na konci 19. století – konkrétně zuby, které nadrtili a z nich pak extrahovali různě dlouhé zlomky DNA. Udělali to celkem u sedmi zemřelých a u tří z nich našli přítomnost bakterie Yersinia pestis.
Složitá analýza prokázala, že je to pravděpodobně společný předek čtyř nejobvyklejších druhů nebo známých variant moru, včetně té, která vyhubila přes polovinu tehdejší evropské populace. Po celé Eurasii pak měla černá smrt podle různých odhadů 75 až 200 milionů obětí.
Co zabilo Aztéky a jak se šířila černá smrt? Pravda se skrývala v prastarých zubech a parazitech
Číst článek
Nedostatek dat
Vědci přiznávají, že zejména ze Středoasijských oblastí není dostatek dat a výzkumů, na rozdíl od Evropy a západní Asie.
Studie ale na základě analýzy dalších vzorků třeba z přilehlé čínské provincii Sin Ťiang a z dalších sousedních oblastí dospívá k závěru, že je to právě oblast pohoří Ťan-Šan, tedy dnešní Kyrgyzstán a okolí, které jsou původním zdrojem takzvané druhé morové pandemie, po té první, takzvaném Justiniánském moru z 6. až 8. století.
První vlna druhé pandemie, známá právě pod názvem černá smrt, se Evropou prohnala kolem poloviny 14. století a další vlny se pak vracely až do začátku 19. století.
Starší hypotézy přitom kladly původ moru třeba až do 13. století a dávaly ho do souvislosti s expanzí Mongolské říše, což se ale ve světle nových dat jeví spíš nepravděpodobně.
V čínském Vnitřním Mongolsku se zřejmě objevil dýmějový mor. Nemocnice má pacienta s podezřením
Číst článek
Příčiny šíření moru
Co způsobilo, že se bakterie Yersinia pestis začala rychle šířit mezi lidmi, není jasné. Autoři studie navrhují další výzkum, který by se zaměřil třeba na ekologické změny, přírodní katastrofy, náhlé změny místního klimatu a podobně, což jsou podle nich faktory, které mohou podobnou epidemii spustit.
Z oblasti pravděpodobného vzniku u jezera Issyk-kul se mor šířil nejspíš hlavně po obchodních cestách. Už v roce 1346 byly zaznamenány případy u Černého moře a do českých zemí pak černá smrt dorazila roku 1350.
Studie vědců z norského Osla a italské Ferrary z roku 2018 výrazně zpochybnila zavedenou hypotézu, že šíření viru měly na svědomí krysy a jejich blechy.
Zkoumali z dobových záznamů dynamiku nemoci v různých evropských městech a podle jejich závěrů rychlost nákazy odpovídá spíš šíření z člověka na člověka za vydatné pomoci blech, vší a štěnic.
