Že se lidé přidávají na stranu zla, není problém vůdců, ale jejich následovníků, říká spisovatel Jiří Padevět

„Připomínat si to, co jsme prožili ve dvacátém století jako obyčejní lidé, je strašně důležité proto, aby se nám to znovu nestalo,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Vltava Jiří Padevět. Spisovatel mapující zejména protektorátní a poválečnou historii, ale také ředitel nakladatelství Academia, byl hostem Vizitky v den, kdy si Česká republika připomíná vyhlazení obce Lidice. I o tomto tématu s ním hovořila Markéta Kaňková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spisovatel Jiří Padevět | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Žijeme v rychlé době a člověk nikdy neví, jestli právě uvařený oběd není obědem posledním. Tato teze je jakousi zlatou nití povídkové knihy Dvacet minut na vsi, ve které Jiří Padevět zachytil zdánlivě obyčejné chvilky v životě obyvatel jedné vesnice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Padevět, spisovatel, ředitel nakladatelství Academia. Moderuje Markéta Kaňková

„Kdyby čtenář knížku nedočetl do konce, mohl by si myslet, že život v té vsi bude plynout poklidným tempem dál. Až na konci se díky datu dozví, že obyvatelé byli půl hodiny před historickou katastrofou,“ dodává ke Dvaceti minutám, které se úzce vážou k tragickým událostem z 10. června 1942 ve středočeských Lidicích.

Právě takzvané malé dějiny, klíčovým způsobem ovlivňující anonymní rodiny, jsou pro Jiřího Padevěta podstatné. „České území a střední a východní Evropu zasáhlo tolik zla, které zdeformovalo osudy tolika lidí, že nikdy nebudeme moci připomenout všechny. Připomínat si to, co jsme prožili ve dvacátém století jako obyčejní lidé, je ale strašně důležité proto, aby se nám to znovu nestalo,“ konstatuje spisovatel.

Kniha Dvacet minut na vsi vyšla v minulém roce, už před šesti lety ale získal Padevět cenu Magnesia Litera za Průvodce protektorátní Prahou. Publikace čtenáře zavádí například do bytů rodin podporovatelů parašutistů připravujících atentát na Reinharda Heydricha anebo do míst, kde trpěli pražští židé.

Původně měla mít po vzoru obdobných německých tematických knih pouhých sto stránek textu. Autorovi se ale brzy témata začala nabalovat. Výsledných 760 stran ale spisovatel chápe primárně opět jako snahu o přiblížení osudů obyčejných lidí v těžké době.

Pozapomenuté kouty

Padevět je absolventem Střední průmyslové školy zeměměřičské a někdejším studentem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Nakladatelský sen mu ale pomohla splnit láska ke knihám, které četl rád už jako malý kluk. Dnes sice nepracuje v antikvariátu, jak si přál před lety, avšak přes nakladatelství Český spisovatel a knihkupectví Fišer se dostal až do Academie, kde od roku 2006 působí jako ředitel a kde od roku 2010 také vycházejí jeho knihy.

Viníci podléhali rozkazům, potrestán nikdo nebyl, říká Padevět o masakru Němců v Postoloprtech

Číst článek

V nich mapuje protektorátní a poválečnou historii, první autorskou knížku však věnoval cestám Karla Hynka Máchy. „Máchu mám strašně rád, hlavně jeho Pouť krkonošskou. Mácha psal sice v období romantismu, ale nebyl to žádný rozervanec. Byl to muž, který toho za svůj život hrozně moc zvládl. Vystudoval práva, chodil do kaváren, pěšky došel do Krkonoš i do Itálie a objevil pro mě spoustu pozapomenutých koutů, které je fajn vidět i dnes.“ I Padevět býval nadšeným chodcem, dle svých slov už ho však bolí nohy a proto častěji jezdí autem.

V souvislosti s aktuálními poměry v české politice a společnosti se nezřídka mluví o novodobé normalizaci. Podle Padevěta je ale třeba si dát na srovnání současného klimatu a doby sedmdesátých let pozor. „Tato srovnání jsou častá a svůdná a není to správné, protože každá doba má jiný průběh, jiné kulisy a jinou dynamiku. Je jednoduché věci nálepkovat, ale to patří maximálně tak na sociální sítě. A ani tam ne. Měli bychom se toho zkrátka vyvarovat,“ míní.

Ve Vizitce zazněl i dotaz, proč se lidé po všech historických zkušenostech stále znovu vydávají na stranu zla. „To, že se lidé přidávají na stranu zla a že existují totalitární režimy, není problém jednoho vůdce, ale celého dvacátého století a všech ochotných následovníků šílenců, jakými byli Hitler, Mussolini nebo Stalin,“ odpověděl Padevět.

V současné době Jiří Padevět pracuje na nové knize, která čtenářům přiblíží historii Československa od roku 1918 do roku 1990. Vyjít by měla na podzim a autor o ní hovoří jako o „českých moderních dějinách formou krátkých povídek.“

Poslechněte si celý rozhovor se spisovatelem Jiřím Padevětem.

Hana Slívová, Markéta Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme