30 tisíc mrtvých, o nichž se muselo mlčet: Jižní Korea si léčí bolest po masakru na Čedžu

Pro mnohé Jihokorejce je dodnes obtížné mluvit o masakru, který se udál před 70 lety na ostrově Čedžu. Krvavé potlačení komunistických příznivců ze strany Soulu, jež mělo roku 1948 za následek desetitisíce obětí, lidé nazývají pouze jako „událost z 3. dubna“. Tématu se věnuje rakouský deník Der Standard.

Výročí Soul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihokorejští mniši během rituálů k uctění obětí masakru na Čedžu, Soul, 3. března 2018.

Jihokorejští mniši během rituálů k uctění obětí masakru na Čedžu, Soul, 3. března 2018. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

List upozorňuje, že Jihokorejci o události nesměli mluvit přes 50 let. Zásah jihokorejské armády proti levicovým povstalcům, kteří měli ideově blízko k režimu ze severu Korejského poloostrova, stál život více než 30 tisíc lidí a byl jedním z prvních velkých masakrů po druhé světové válce.

Událost byla po desetiletí tabu, protože většina viníků pocházela z vlastních řad – z jihokorejské armády. Ti navíc měli podporu ze strany velení amerických jednotek, které se na území pozdější Jižní Koreje nacházely od konce druhé světové války. Vlády v Soulu se dějinám postavily čelem až desítky let po krvavé události.

Jihokorejský prezident a první dáma při minutě ticha za mrtvé z Čedžu. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jižní Korea v současné době umožňuje novinářům přístup na zelené pláně, kde vojáci oběsili celé rodiny. Na místě jsou také hroby dětí. Současná liberální vláda tak chce ukázat, že je schopná se se svými dějinami vyrovnat. Místo činu proto v úterý navštívil také jihokorejský prezident Mun Če-in.

Postřílená rodina

Zpracování případu na politické úrovni se po ukončení vojenské diktatury ke konci 80. let dožadovali především levicoví liberálové, pokračuje Der Standard. Konzervativní vlády ale takové požadavky vždy zamítly, vzpomíná Ko Wan-sun. Tato 79letá žena přitom dobře ví, co to znamená mlčet. Byla svědkem toho, když vojáci tehdy na louce u jedné vesnice postříleli její příbuzné. Při střelbě zemřelo 398 osob. Ko desetiletí nepromluvila ze strachu, že by ji mohli označit za komunistku.

Korejský kandidát na Oscara: Taxikář ze Soulu hledá rito i svědomí uprostřed potoků krve

Číst článek

Pozdě vznikl také památeční park, který se na ostrově Čedžu budoval mezi lety 2003 až 2008. Mramorové pomníky abstraktních tvarů a tabulky s tisíci jmény vyrytými v bílé a zlaté barvě mají připomínat oběti masakru. V místním muzeu se pak návštěvníci dozvědí o příběhu, na jehož výkladu se v současnosti shodne již většina Jihokorejců.   

Po konci japonské okupace Korejského poloostrova v roce 1945 našly na ostrově Čedžu útočiště levicové skupiny, které se zasazovaly o jednotnou Koreu. To se ale nelíbilo tehdy nejsilnějšímu muži jihu Korejského poloostrova I Sung-manovi – v českém prostředí známém i jako Li Syn-man – který s pomocí americké vojenské vlády v průběhu roku 1948 šplhal na vrchol mocenské hierarchie.

Třetího dubna 1948 partyzáni na ostrově Čedžu přepadli policejní stanice. Tato akce byla podnětem pro větší armádní zásah proti sociálním demokratům, které Soul podezíral ze spolupráce s komunisty ze severu Korejského poloostrova. Důkazů o takové kolaboraci však v archivech mnoho není, poznamenává rakouský deník.

Zásahy armády pak postihly především civilní obyvatelstvo. Lidé, kteří bydleli dále než 5 kilometrů od pobřeží, museli opustit své vesnice. V případě, že tak neučinili, vojáci s nimi zacházeli jako s povstalci. Když se intenzita bojů v roce 1949 snížila, bylo mrtvých téměř 30 tisíc lidí. Potyčky na obou znepřátelených stranách pokračovaly až do roku 1954. Osmdesát procent obětí má na svědomí jihokorejská armáda. Soulu k vítězství nad rebely mnohokrát gratulovala americká vojenská správa země.

Kim a Trump na Čedžu?

Takové skutečnosti však ztěžují vyrovnání se s vlastní minulostí. Jak Der Standard píše, mnoho konzervativních Jihokorejců považuje I Sung-mana za zakladatele moderního státu. USA jsou zase ochráncem před sousední Severní Koreou. Na území Jižní Koreje ještě dnes působí 25 tisíc amerických vojáků. A o masakru se příliš nevyučuje ani ve školách.

Události na ostrově Čedžu se přesto pro liberální Jihokorejce staly symbolem poválečné pravicové diktatury. Ne náhodou to byl liberální prezident Ro Mu-hjon, který se v roce 2003 ve jménu celé země za masakr omluvil. Přesto ostrov u Jihokorejců nezaujímá místo v historickém kontextu. Jen zlomek z asi patnácti milionů turistů mířících každoročně na ostrov navštíví Čedžu právě z důvodu zájmu o dějiny.

To by však mohl změnit měsíc květen, o kterém se mluví jako o datu setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Guvernér ostrova Čedžu, kterému v rámci Jižní Koreje náleží status speciální autonomní provincie, totiž lokalitu navrhl právě jako místo tohoto vrcholného summitu.

Není ale příliš pravděpodobné, že by se Čedžu místem schůzky doopravdy stal. Navíc je nereálné, že by šéf Bílého domu splnil výzvy pozůstalých a omluvil se za americkou spoluúčast na masakru, má jasno rakouský deník Der Standard.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme