Beran bránil církev před komunisty, za to ho odřízli od věřících. Vatikán ho pohřbil vedle papežů

Klementu Gottwaldovi sloužil děkovnou modlitbu Te Deum, církev ale komunistickému režimu podřídit odmítl. Kardinála Josefa Berana tak drželi v izolaci a pak vyhostili do Říma. Po jeho smrti ani nedovolili převézt ostatky zpět do vlasti. Vatikán ho jako jediného Čecha pohřbil po boku papežů v bazilice svatého Petra. Česká církev usiluje o jeho blahořečení. Beranovy ostatky se nyní po více než půl století vrátí do vlasti.

Příběh kardinála Berana Vatikán/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kardinál Josef Beran na archivní fotografii. Beran odmítl podřídit církev komunistickému režimu, drželi ho proto v izolaci a pak vyhostili do Říma. Po jeho smrti ani nedovolili převézt ostatky zpět do vlasti. Vatikán ho jako jediného Čecha pohřbil po boku papežů v bazilice svatého Petra. | Zdroj: Arcibiskupství pražské

Inauguraci Josefa Berana pražským arcibiskupem vysílal v roce 1946 Československý rozhlas v přímém přenosu. „Přichází k němu předseda vlády Klement Gottwald a tiskne mu ruku. To je blahopřání,“ popisoval tehdy redaktor.

Přehrát

00:00 / 00:00

Beran bránil církev před komunisty, za to ho odřízli od věřících. Život populárního kardinála připomněl Jaroslav Skalický

Gottwald si pak po zvolení prezidentem v červnu 1948 od něj nechal sloužit děkovnou modlitbu Te Deum. Podřídit církev komunistickému režimu ale Beran nechtěl. Stejně jako za války odmítl spolupracovat s nacisty, za což zaplatil třemi roky v koncentračních táborech v Terezíně a v Dachau.

Berana podle někdejšího arcibiskupa Miloslava Vlka posilovala hluboká víra. A jeho věrnost pravdě byla vždy příkladem. „Byl ochoten se za pravdu nasadit, pravdu bránit, bojovat za ni bojovat a také za ni trpět,“ přibližoval kdysi Vlk.

Státní bezpečnost ho v roce 1949 zatkla. Beran tehdy sloužil bohoslužbu v katedrále svatého Víta. 

„Komunistické bezpečnostní složky tehdy bezprecedentně přerušily důstojný průběh bohoslužby a kardinál musel být bohoslovci eskortován do Arcibiskupského paláce. Pana kardinála tehdy chránili vlastními těly,“ popsal před časem mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Berana pak dva roky drželi v pražském Arcibiskupském paláci a několik dalších let ho internovali na různých místech v Čechách. Zcela ho tak odřízli nejen od věřících a spolupracovníků, ale také od veškerého dění v zemi i ve světě.

Kardinál Josef Beran v roce 1966 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Z Říma už se nikdy nesměl vrátit

Když v roce 1965 papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem, dostal povolení opustit republiku. Odjel do Říma, cesta ale znamenala fakticky vyhoštění.

Čestná stráž, zvony i 'Čechy krásné, Čechy mé'. Beranovy ostatky vítají zástupci církve i státu

Číst článek

„Ptali se mě, jak dlouho chci zůstat v Římě. Řekl jsem tři týdny. Přisvědčili. Odpoledne jsem se dozvěděl, že jsem dostal povolení jet do Říma s podmínkou, že už se vůbec nevrátím,“ vzpomíná na záznamech z archivu Vatikánského rozhlasu kardinál Beran.

Na Čechoslováky ale nezapomněl. Za čtyři roky svého vatikánského vyhnanství stihl procestovat svobodnou Evropu i Spojené státy, kde neúnavně navštěvoval české krajany. A promlouval k nim také skrze Vatikánský rozhlas. Známá je třeba jeho reakce na tragickou oběť Jana Palacha v lednu 1969.

„Spolu s vámi truchlím nad tragickou smrtí Jana Palacha a ostatních. Skláním se před jejich hrdinstvím. I když nemohu schválit jejich zoufalý čin. Zabít se není nikdy lidské, to ať nikdo neopakuje. Zato ať mají všichni před očima veliký ideál, pro který obětovali svůj mladý život,“ prohlásil tehdy kardinál.

Kardinál Josef Beran (vlevo) a papež Pavel VI. | Zdroj: Arcibiskupství pražské

Projev, kterým se zapsal do dějin církve

Celosvětový ohlas u lidí i v tisku měl Beranův projev na druhém vatikánském koncilu v roce 1965, kterým se zapsal do dějin církve. Přišel s požadavkem náboženské svobody pro všechna vyznání a poprvé také zmínil možnost určitého rehabilitování postojů Jana Husa, což byl nový pohled katolické církve na českého kazatele.

Přehrát

00:00 / 00:00

Beran promlouval k věřícím skrze Vatikánský rozhlas. Za krajany také cestoval po celém světě. Populárního kardinála připomněla Evelyna Kulíšková

„Projev měl určitě důležitý dopad na to, že se začala v českých katolických kruzích nově diskutovat otázka mistra Jana Husa a jeho objektivnější zhodnocení," vysvětlil pro Radiožurnál církevní historik Jaroslav Šebek.

Postavení kardinála Berana ve Vatikánu bylo podle českého velvyslance při Svatém stolci Pavla Vošalíka zcela mimořádné.

„Jako arcibiskup pražský byl internován a odříznut od zbytku církve, přesto zůstal jako její hlava až do posledních dnů. Byl vnímán jako kněz poslušný papeži. Jenom díky tomu, že papež mu uložil, aby odjel do Říma, tak uposlechl. Ze země odjet nechtěl,“ řekl pro Radiožurnál Vošalík.

„Neusiloval o to destruovat režim. Jeho cílem bylo zachovat svobodu a důstojnost pro sebe i pro své věřící. Právě v tom je jeho velikost,“ vyzdvihl Vošalík morální, duchovní a lidské kvality Josefa Berana.

Pohřben po boku papežů

S Pražským jarem roku 1968 spojoval kardinál Beran naději na návrat domů. „Byla opravdu velká touha, aby se kardinál Beran vrátil. I ze strany občanů Československa. Kardinál Beran byl chápán nejen jako reprezentant církve, ale i obyvatel Československa. To jsem mohl pozorovat i na Slovensku,“ vzpomínal před časem současný kardinál Dominik Duka, kterému tehdy bylo pětadvacet let.

Bazilika svatého Petra ve Vatikánu | Foto: Michaela Krčmová | Zdroj: Český rozhlas

Do Československa už se ale vrátit nemohl, proto se například staral o poutníky a krajany, kteří do Říma uprchli před totalitou. Třiatřicátý pražský arcibiskup pak zemřel v květnu 1969.

Komunistická vláda po jeho smrti nepovolila ani převoz jeho ostatků do vlasti. Papež Pavel VI. proto rozhodl, že kardinál bude pohřben v kryptě baziliky svatého Petra, v místech určených téměř výlučně papežům, kde spočinul jako dosud jediný Čech.

Ostatky kardinála Josefa Berana se 20. dubna po téměř půl století vrátí do Česka. Převoz již dříve povolil nejvyšší představitel katolické církve, papež František. 

„Kardinál Josef Beran si ve své poslední vůli přál být pochován v Praze nebo v rodné Plzni,“ upřesnil už koncem listopadu mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Jaroslav Skalický, Evelyna Kulíšková, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme