BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Zřejmě byl na seznamu gestapa, říká ředitelka památníku Karla Čapka. Slavný spisovatel zemřel před 80 lety

Přestože na ni byl mnohokrát nominován, Nobelovu cenu za literaturu Karel Čapek nikdy nezískal. I tak dodnes patří k největším literárním osobnostem naší historie. Své poslední dny strávil muž, který zemřel přesně před 80 lety, v jednom unikátním domě na Příbramsku. V rozhovoru pro Radiožurnál o něm zasvěceně mluvila Kristina Váňová, ředitelka památníku Karla Čapka.

Host Lucie Výborné Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Právě v „domě u potoka“ ve Staré Huti na Příbramsku trávil Karel Čapek sklonek svého života.

„Svůj den začínal půlčíkem cigarety a požadavkem na černou kávu. Lehce se nasnídal a pustil se do práce. Měl pevný pracovní řád,“ popisuje Kristina Váňová ve vysílání Radiožurnálu denní režim českého novináře a spisovatele.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaký byl ve skutečnosti Karel Čapek? Poslechněte si rozhovor s Kristinou Váňovou

Jak připomíná, svůj čas na Strži Čapek využíval i k aktivní prací. „Měl nesmírnou touhu formovat koryto potoka, který vytékal z rybníka. Jinak to byl člověk svobodomyslný, ale tenhle potok mu nedával spát,“ usmívá se.

Jako v jiném světě

V roce 1995 se zdálo, že se expozice Karla Čapka v domě u potoka nedaleko Dobříše stane minulostí. Byla to právě Kristina Váňová, která se tehdy o záchranu areálu Strže zasloužila.

Založila nadaci a po dlouhých letech se jí podařilo dát známý dům do pořádku. 

„Nedivím se, že to tam Karla Čapka tak oslovilo. Okamžitě se do tohoto domu zamiloval. Když dnes projdu vraty, ocitám se v jiném světě,“ říká.

Než přišlo gestapo, zemřel

Poslední dny Karla Čapka na Strži ovšem nebyly příliš šťastné. A roli v tom hrálo rádio, které dennodenně poslouchal. „Bylo to pro něj tak skličující, že údajně chodil a prosil řemeslníky a lidi z hájovny, aby rádio poslouchali s ním. Nebyl schopný poslouchat ty zprávy sám.“

Po uzavření mnichovské dohody propadl Karel Čapek obrovské deziluzi. „Začal hledat lidská východiska, plánoval svůj život dopředu do poslední chvíle. Věděl, že situace bude nepříznivá, chtěl se stáhnout z Prahy a dobudovat Strž, jako azyl pro něj a jeho rodinu. A v jeho článcích se objevovala aspoň malá zrnka naděje. “

Ať žije svět rovných a svobodných lidí, znělo rozhlasem Čapkovo vánoční poselství

Číst článek

Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938. Když pak 15. března 1939 začala německá okupace Československa, zazvonili prý u jeho manželky, herečky Olgy Scheinpflugové, dva příslušníci gestapa, dozvěděli se už jen to, že je Čapek po smrti.

„Je velmi pravděpodobné, že Čapek na jejich seznamu byl. Zatýkání elity českého národa totiž začalo bezprostředně po obsazení Prahy.“

Obránce demokracie

Karel Čapek byl také velkým obráncem demokracie. Po Mnichovu, na podzim 1938, se stal terčem mnoha útoků českých fašistů, což zřejmě přispělo k jeho předčasné smrti.

Olga Scheinpflugová v 60. letech zavzpomínala na to, že Čapek často při psaní poslouchal rozhlas: „Rádio zapínal neustále, protože říkal, že ho izoluje od ostatních zvuků a nutí k naprosté soustředěnosti. Zajímavé je, že mu nevadila ani dechovka. On ji nevnímal, jen věděl, že ji hrají a bral ji jako zvukovou kulisu. Ovšem večer si většinou hrál krásnou vážnou muziku, kterou hledal po všem knoflících.“

Lucie Výborná, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme