Karel Čurda jako synonymum zrady. V červnu 1942 na gestapu udal své spolubojovníky
Karel Čurda, parašutista z výsadku Out Distance, se 16. června 1942 přihlásil na gestapu a udal své spolubojovníky, kteří se v té době ukrývali v chrámu svatých Cyrila a Metoděje.
Parašutista Karel Čurda přišel 16. června 1942 na pražské gestapo a dobrovolně nacistům vyzradil vše, co věděl o svých spolubojovnících a jejich podporovatelích z řad domácího odboje.
Dvacet dní od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se tak kvůli němu gestapo dostalo na stopu Jana Kubiše a Josefa Gabčíka.
Proč se voják, kterého jeho přímý nadřízený Cyril Novák hodnotil ještě v Anglii v roce 1940 jako starostlivého, samostatného a schopného velitele, rozhodl udat své spolubojovníky, zůstává dodnes nevyjasněné.
„Mohl to být samozřejmě strach o sebe a své blízké, protože v té době už bylo veřejně známo, co se děje s rodinnými příslušníky parašutistů a dalších odbojářů. Zároveň to mohla být možná snaha o zastavení toho nevídaného teroru, který nacisté na území protektorátu rozpoutali,“ vysvětluje Radiožurnálu historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.
Historická rekonstrukce, nová výstava nebo pieta. Česko si připomíná 80. let od atentátu na Heydricha
Číst článek
Karel Čurda přišel 16. června 1942 do Petschkova paláce na hlavní sídlo gestapa a vyzradil všechno, co věděl o atentátu na Heydricha, parašutistech i domácím odboji.
„Později se Karel Čurda stal spolupracovníkem gestapa. Díky svým znalostem se vydával za falešného parašutistu,“ říká Zdeněk Špitálník.
Pro projekt Paměť národa na Čurdu vzpomínala Jaroslava Háková. Spolu s manželem Miroslavem schovávali od listopadu 1942 tři parašutisty ze skupiny Antimony.
„Čurda přišel k nám a představil se jako parašutista. Manžel z toho byl strašně špatný. Nevěřil mu. Omluvil se, že musí odejít, šel za nimi a řekl jim o něm. Povídal: ‚Víte, já bych měl chuť to nahlásit na četnické stanici.‘ A oni se na něj hrozně rozzlobili, že to je výborný člověk, že ho znají z výcviku. To že nesmí udělat, tak to neudělal.“
Karel Čurda si během války změnil jméno na Karl Jerhot a oženil se s Němkou. Nebyl ale jediný z řad parašutistů, kdo spolupracoval s nacisty.
Cenné informace
Už na začátku dubna 1942 se na pražském policejním ředitelství přihlásil Viliam Gerik z výsadku Zinc.
Byl okamžitě předán gestapu, upozorňuje historik Zdeněk Špitálník: „Po sérii výslechů Viliam Gerik gestapu sdělil velkou řadu opravdu cenných informací. Gestapo díky tomu znalo jména instruktorů, parašutistů, dislokace jednotek nebo místa konání kurzů útočného boje.“
První skupina z Británie se sabotážními úkoly. Před 80 lety seskočil nad protektorátem výsadek Out Distance
Číst článek
Začátkem roku 1943 se Gerik pokusil ze spolupráce s gestapem vymanit. Udal ho ale jiný konfident a Gerik byl vězněn na Pankráci a později v Dachau, kde ho v dubnu 1945 osvobodila americká armáda.
„Ihned se pokusil přihlásit v Praze na hlavním štábu svému někdejšímu veliteli zvláštní skupiny D Karlu Palečkovi. Nicméně v té době už existovaly jisté indicie o Gerikově přihlášení na gestapu,“ dodává Zdeněk Špitálník.
Karel Čurda a Viliam Gerik byli odsouzeni za zradu k trestu smrti. Čestmír Šikula, příslušník paraskupiny Clay, který je vyslýchal, označil trest smrti pro Gerika za nepřiměřený kvůli okolnostem, do kterých se po seskoku v protektorátu dostal.
Nedokázal navázat spojení s nikým z domácího odboje, a protože byl Slovák, mnoho lidí mu odmítlo pomoci ve strachu z německé provokace. Oba muži byli popraveni 29. dubna 1947.