Hladký průběh února 1948 umožnila i nenápadná práce Karla Švába

Jméno komunistického náměstka ministra národní bezpečnosti Karla Švába je nejčastěji spojováno s jeho obžalobou v procesu s Rudolfem Slánským. Šváb je ale jedním z těch, kteří komunistům pomohli k převzetí moci v únoru 1948. „Muselo mu být jasné, jaký bude jeho osud, ale rozhodl se dohrát roli, kterou mu Státní bezpečnost předurčila, až do konce,“ říká pro Český rozhlas Plus historik Zdeněk Doskočil.

NEZNÁMÉ TVÁŘE ÚNORA 1948 Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Šváb se v září 1950 stal náměstkem ministra národní bezpečnosti

Po válce byl Karel Šváb zaměstnán v aparátu komunistické strany – zastával funkci vedoucího evidenčního odboru | Zdroj: Wikimedia Commons, Rodinný archiv Zdenky Malované, roz. Švábové | CC0 1.0,©

Karel Šváb (1904 až 1952) se sice narodil v Praze, od dětských let ale žil v Německu, kam jeho otec odešel za prací. Vyučený zámečník pracoval už od třinácti let, naposledy na šachtě v Porýní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hladký průběh února 1948 umožnila i nenápadná práce Karla Švába

Do Československa se rodina vrátila po první světové válce, mladý Karel se připojil k levicovému křídlu sociální demokracie a byl i u vzniku Komunistické strany Československa.

Před druhou světovou válkou intenzivně pomáhal Němcům, kteří před nacionálním socialismem a Adolfem Hitlerem utíkali z Německa do Československa; právě za tuto činnost byl hned v březnu 1939 zatčen gestapem a až do konce války vězněn.

Po válce byl zaměstnán v aparátu komunistické strany – zastával funkci vedoucího evidenčního odboru, později byl vedoucím bezpečnostního oddělení Ústředního výboru KSČ.

Jakkoliv zní slovní spojení „evidenční odbor“ nevinně, šlo o zpravodajskou službu, kterou si komunisté vytvořili před únorem 1948, v době, kdy ještě plně neovládali Státní bezpečnost.

Trest smrti

Ze Švába se stal jeden z nejdůležitějších funkcionářů v oblasti bezpečnostní politiky. Jeho úkolem bylo shromažďování informací o významných osobnostech poválečné armády, bezpečnosti, o politicích nekomunistických stran.

Šváb se zásadně podílel na budování nelegálních spojení mezi komunistickou stranou a státně-bezpečnostními složkami, které měly být apolitické.

Měl také velkou zásluhu na tom, že těsně před únorem 1948 působili v demokratických stranách někteří politici, kteří byli tajnými členy KSČ. Hladké převzetí moci komunisty v době politické krize bylo tedy možné i díky Švábově intenzivní práci v letech 1945 až 1948.

V ulicích už vládli komunisté, Vladimír Peška vedl studentskou demonstraci k Hradu

Číst článek

Po únoru 1948 byl Karel Šváb dál povyšován, až se v září 1950 stal náměstkem ministra národní bezpečnosti. Se Švábovým působením v bezpečnostních složkách je spojeno využívání nezákonných vyšetřovacích postupů od provokací až po týrání vyslýchaných.

Šváb osobně rozhodoval o zatýkání a osudu zatčených; sám se účastnil výslechů a používal při nich násilí. To vše nakonec zasáhlo jeho samotného, když na konci roku 1950 začala rozsáhlá čistka v bezpečnostním aparátu.

V prosinci 1950 byl Šváb poslán na dovolenou; 16. února 1951 zatčen pro podezření z protistátní činnosti; v červenci 1951 vyloučen z KSČ a po dlouhém vyšetřování v listopadu 1952 postaven před soud v tragickém divadle s takzvaným „protistátním centrem“, s údajnými spiklenci kolem Rudolfa Slánského.

Šváb byl odsouzen k trestu smrti a oběšen. V posledních slovech pod oprátkou ještě stihl provolat slávu komunistické straně.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme