Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit naše území pomohla Stalinovi, míní historik

Nejen v životě zažíváme paradoxy, najdete je i v historii. Takovým paradoxem byl i dopis, respektive radiogram, který 30. dubna 1945 odeslal německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oberst Toussaint, Konrad Henlein, Karl Hermann Frank, Major Möricke v roce 1938 | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Adresátem byl říšský ministr vnitra a velitel SS Heinrich Himmler. Jeho sdělení bylo prosté – Frank se snažil o vyjednání poskytnutí ochrany ze strany západních Spojenců pro území Čech. Tím by snad měl šanci zachránit pět milionů Němců před Rudou armádou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové

Součástí bylo varování před „bolševickým chaosem“ a konstatování, že už sama říše nemůže protektorát „ochránit“. Záměrem souvisejícím bylo vytvořit a posílit rozpory mezi spojenci, aby území protektorátu neosvobodila Rudá armáda.

Depeši zachytila britská tajná služba, která ji postoupila svým nadřízeným. Tím se s velkou pravděpodobností dostala až ke generálovi Dwightu Eisenhowerovi, který se na její obsah odvolal v jednom z rozhovoru v Remeši (5. května 1945).

Účinkuje: historik Tomáš Jakl

Připravila: Ivana Chmel Denčevová

Režie: Michal Bureš

Tehdy svým spolupracovníkům popsal, že se Němci snaží využít situace v Čechách a potvrdil, že záměrem je vyvolání roztržky mezi západními a východními spojenci a tím si vynutit postup amerických vojsk do nitra Čech.

Poslední útočiště nacistů

O situaci na jaře 1945, kdy se celá záležitost odehrála, host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Tomáš Jakl říká: „Tehdy spojenecké armády z Východu i ze Západu ohrožovaly Berlín, Mnichov i Vídeň. České země spolu s Dánskem a Norskem byly posledními velkými územími, která byla okupována nacistickými vojsky.“

Zatýkání studentů, popravy i Heydrichiáda. Před 75 lety našli Američané u Štěchovic Frankův archiv

Číst článek

Možností co s Prahou, co s protektorátem bylo několik, ale jedno měly společné: kdo území získá, „ten bude mít navrch“. Sám představitel Sovětského svazu J. V. Stalin tehdy řekl: „Tato válka je jiná než války v minulosti. Ten, kdo obsadí území, mu dá také svůj vlastní společenský řád. Každý zavede svůj systém tak daleko, jak pronikne jeho armáda. Nemůže tomu být jinak.“

Šlo tak opravdu o hodně, získání území ke svému vlivu nebylo tím jediným, dalším ve hře bylo získání velkého počtu zajatců, takže i levné pracovní síly do SSSR, pak vojenská výzbroj, vlastně kořist.

‚Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo.‘ K. H. Frank byl nejmocnějším mužem v protektorátu

Číst článek

Frank psal nejen dopisy, ale organizoval i konkrétní akce. Promluvil prostřednictvím rozhlasového vysílání i k občanům protektorátu: „Německé zbraně jsou nabity na ostro a ničivě zasáhnou ty, kdož podněcují k neklidu. (…) Čechy a Moravu chrání před bolševickým nebezpečím naprosto intaktní armády.“

Bylo zřejmé, že sám Frank počátkem května věděl, že se už dlouho neudrží, a to ani politicky, ani vojensky. Je pravdou, že ani nová nacistická vláda v čele s velkoadmirálem Karlem Doenitzem – nastoupil do vedení státu po Hitlerově sebevraždě – příliš nedůvěřovala tomu, že by se Frankův plán mohl podařit.

Pak přišlo povstání

Naděje ale umírá poslední, a do celé situace vstoupilo Pražské povstání. Dohoda mezi spojenci byla dodržena, americká vojska se zastavila na dohodnuté linii, a na další území protektorátu americká vojska nevstoupila.

I přesto, že v jedné depeší zachycené londýnskou rezidenturou „Churchill prohlašuje, že jestli právě anglo-americká vojska, nikoliv Rudá armáda, osvobodí Prahu, tak celá politická orientace Československa a československé vlády bude v poválečném období dost jiná“.

Těžko se ohlížet do historie, byť nedávné, s otázkami co by bylo, kdyby. Přesto se tomu často neubráníme. Právě tak je tomu i v událostech, které se odehrály na konci druhé světové války.

Na otázku, jestli K. H. Frank svým dopisem nepomohl československým komunistům, host pořadu Tomáš Jakl odpovídá: „Pomohl, Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit území protektorátu silně posílila, pokud přímo nezpůsobila, neochotu generála Eisenhowera v hloubi protektorátu vojensky zasahovat. Ale ještě více pomohla samotnému Stalinovi v mocenském ovládnutí středu Evropy.“

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme