‚Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo.‘ K. H. Frank byl nejmocnějším mužem v protektorátu

Veřejnou popravu německého nacisty Karla Hermanna Franka v květnu 1946 si nenechalo ujít přes pět tisíc lidí. Exekuce se odehrála na dvoře pankrácké věznice v Praze a zájem byl větší než počet vydaných vstupenek. Jako by se chtěl každý na vlastní oči přesvědčit o tom, že během války de facto nejmocnější muž v protektorátu už nebude trýznit český národ.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Emil Hácha hovoří s K.H.Frankem (vlevo) v roce 1942 | Zdroj: Vojenský historický ústav

„Jestli Češi skutečně někoho nenáviděli, tak to byl K. H. Frank,“ říká historik Jaroslav Rokoský z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. A pamětnice poválečných časů dodává: „Vím, že když ho popravili, tak mu to všichni přáli. Vždyť jsme byli Češi a to, co se tady dělo, byly hrůzy.“

Přehrát

00:00 / 00:00

K. H. Frank: Měl na svědomí smrt těch nejstatečnějších Čechů

Karl Hermann Frank byl horlivým zastáncem Sudet, které podle něho měly být začleněny do Německé říše. Než zkrachoval, živil se jako knihkupec v Karlových Varech a dodával nacistické propagandistické publikace i do některých obchodů s knihami. V roce 1935 byl za Sudetoněmeckou stranu zvolen do československého parlamentu.

„Byl to K. H. Frank, kdo vedl kolonu aut z České Lípy, s níž dorazil Hitler večer 15. března 1939 na Pražský hrad. A druhý den ‚náhodou‘, jak tvrdil po válce K. H. Frank, byl přítomen vyhlášení protektorátu Čechy a Morava,“ připomíná Jaroslav Rokoský.

Pro Franka byl 15. březen úspěšným dnem. Byl následně Hitlerem jmenován státním tajemníkem u říšského protektora v Čechách a na Moravě.

V uniformě, ale voják nebyl

„K. H. Frank tvrdil: ‚Kdo není s námi, je proti nám, a kdo je proti nám, bude rozdrcen‘. Tím vlastně definoval svou protektorátní politiku, která stála životy nejstatečnějších Čechů. Rád se ukazoval v uniformě SS Obergruppenführera. Nikdy ale vojákem nebyl. V mládí přišel o pravé oko a nikdy nebyl ani odveden.“

Henlein odvedl při ničení Československa černou práci. Vrchol kariéry zažil na podzim 1938

Číst článek

„Vystupoval rázně, oddaně a iniciativně plnil rozkazy. Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo, podílel se na zavedení prvního a druhého stanného práva, na vydávání protižidovských opatření, na vyhlazení Lidic,“ vypočítává Jaroslav Rokoský.

Na záznamu z archivu Českého rozhlasu Karl Hermann Frank vítá na Pražském hradě říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Neopomene přitom zdůraznit, že se jedná o starý německý hrad.

Předán československé justici

Na konci války se K H Frank pokusil dostat do amerického zajetí. Američané ho v Rokycanech zatkli a předali československé vojenské justici. Do Prahy se vrátil začátkem srpna 1945.

„Přistává kurýrní letadlo typu Douglas. Na letišti je mnoho lidí, mnoho vozů. Otevírají se dveře a z letadla vystupuje nepřítel našeho národa číslo jedna, vrah našeho národa Karl Herman Frank. Blízko letadla stojí připraveno zelené auto, kterým bude dopraven z ruzyňského letiště do věznice na Pankráci,“ komentoval tehdy situaci reportér.

Frank byl souzen pro zločiny podle retribučního dekretu. U lidového soudu vypovídaly i ženy z Lidic. „Dcerušku mně v Kladně sebrali a doposud o ní nemám žádných zpráv. Ztratila jsem muže, otce a čtyři bratry, vrahu bídnej.“

K veřejné popravě oběšením došlo 22. května 1946 na dvoře Pankrácké věznice. 

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme