Další objev kresby v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. ‚Čerta‘ po sobě zanechali Keltové

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu objevili archeologové další kresbu. Nazvali ji Čert, jak informoval server iROZHLAS.cz archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na rozdíl od čar na kameni nazvaném Mozek, které jsou nejstarší kresbou v České republice, je Čert výrazně mladší. Pochází z halštatského období, ze 7. až 6. století před naším letopočtem.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu objevili archeologové další kresbu. Nazvali ji ‚Čert‘. | Foto: Petr Zajíček | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Stáří Čerta pomohl určit radiouhlíkový test. „Když jsme odebírali vzorky, tak v poslední várce se podařila určit dvě data. Jedno na Mozku, které má 7000 let. Druhá kresba, která se podařila – je jakoby ve stínu, ale je dost pěkná -, je jediná kresba z doby halštatské. Říkáme jí Čert, protože moc nerozumíme tomu, co ty obrázky znamenají – to možná ani nikdy vědět nebudeme. Tak jim dáváme názvy pracovní,“ popsal serveru iROZHLAS.cz Golec.

Archeolog o nálezu nejstarší kresby v Česku: Podezření jsem měl delší dobu, bude jich tam více

Číst článek

Památky z doby halštatské v Moravském krasu nejsou úplně ojedinělé. Asi deset kilometrů vzdálená Býčí skála je bohatým archeologickým nalezištěm právě ze starší doby železné. Jak připomněl Golec, našlo se tam velké množství předmětů z období let 575 až 450 před naším letopočtem.

Přímo v Kateřinské jeskyni jde ale o první a zatím jediný nález. „Dokládá hluboký průzkum lidí v jeskyni. Myslíme si, že ta jeskyně dlouhodobě - už od doby neolitu, paleolitu – hraje roli duchovních míst,“ vysvětlil Golec. Jeho teorii dokládá větší množství náboženských kreseb, které se v jeskyni nakumulovaly. Jednou z nich jsou právě i čáry na „Mozku“, jejichž objev a stáří vědci představili ve středu.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Golec se ale domnívá, že nemusí jít o poslední nález a že další objevy nám pomůžou pochopit, k čemu přesně tyto jeskyně sloužily. „Bez těch kreseb bychom neměli vůbec nic. To je prázdný prostor,“ vysvětluje, proč je nález z doby halštatské důležitý.

Česko má novou nejstarší kresbu. Čáry na ‚Mozku‘ v Kateřinské jeskyni vznikly před 7000 lety

Číst článek

‚Čerta‘ podle Golce nakreslili pravděpodobně už Keltové. To byla velká skupina indoevropských národů, která právě v 6. století před naším letopočtem ovládala území střední Evropy. Fungovali na základě náčelnického systému.

„To znamená, že jednotlivé sociální skupiny vedou velmi silní náčelníci, jejich rodiny. A kdo patří do rodiny a je s ním příbuzný, tak v sobě třímá velkou moc – sociální, politickou, vojenskou, náboženskou a i soudní,“ popsal Golec.

Druhá nejstarší malba v Česku objevená v Ledové chodbě. Stará je 6200 let | Foto: Petr Zajíček | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme