Další objev kresby v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. ‚Čerta‘ po sobě zanechali Keltové

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu objevili archeologové další kresbu. Nazvali ji Čert, jak informoval server iROZHLAS.cz archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na rozdíl od čar na kameni nazvaném Mozek, které jsou nejstarší kresbou v České republice, je Čert výrazně mladší. Pochází z halštatského období, ze 7. až 6. století před naším letopočtem.

Tento článek je více než rok starý.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu objevili archeologové další kresbu. Nazvali ji Čert. Pochází z halštatského období ze 7. až 6. století našeho letopočtu, je tedy přibližně 2600 let starý

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu objevili archeologové další kresbu. Nazvali ji ‚Čert‘. | Foto: Petr Zajíček | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Stáří Čerta pomohl určit radiouhlíkový test. „Když jsme odebírali vzorky, tak v poslední várce se podařila určit dvě data. Jedno na Mozku, které má 7000 let. Druhá kresba, která se podařila – je jakoby ve stínu, ale je dost pěkná -, je jediná kresba z doby halštatské. Říkáme jí Čert, protože moc nerozumíme tomu, co ty obrázky znamenají – to možná ani nikdy vědět nebudeme. Tak jim dáváme názvy pracovní,“ popsal serveru iROZHLAS.cz Golec.

Archeolog o nálezu nejstarší kresby v Česku: Podezření jsem měl delší dobu, bude jich tam více

Číst článek

Památky z doby halštatské v Moravském krasu nejsou úplně ojedinělé. Asi deset kilometrů vzdálená Býčí skála je bohatým archeologickým nalezištěm právě ze starší doby železné. Jak připomněl Golec, našlo se tam velké množství předmětů z období let 575 až 450 před naším letopočtem.

Přímo v Kateřinské jeskyni jde ale o první a zatím jediný nález. „Dokládá hluboký průzkum lidí v jeskyni. Myslíme si, že ta jeskyně dlouhodobě - už od doby neolitu, paleolitu – hraje roli duchovních míst,“ vysvětlil Golec. Jeho teorii dokládá větší množství náboženských kreseb, které se v jeskyni nakumulovaly. Jednou z nich jsou právě i čáry na „Mozku“, jejichž objev a stáří vědci představili ve středu.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Golec se ale domnívá, že nemusí jít o poslední nález a že další objevy nám pomůžou pochopit, k čemu přesně tyto jeskyně sloužily. „Bez těch kreseb bychom neměli vůbec nic. To je prázdný prostor,“ vysvětluje, proč je nález z doby halštatské důležitý.

Česko má novou nejstarší kresbu. Čáry na ‚Mozku‘ v Kateřinské jeskyni vznikly před 7000 lety

Číst článek

‚Čerta‘ podle Golce nakreslili pravděpodobně už Keltové. To byla velká skupina indoevropských národů, která právě v 6. století před naším letopočtem ovládala území střední Evropy. Fungovali na základě náčelnického systému.

„To znamená, že jednotlivé sociální skupiny vedou velmi silní náčelníci, jejich rodiny. A kdo patří do rodiny a je s ním příbuzný, tak v sobě třímá velkou moc – sociální, politickou, vojenskou, náboženskou a i soudní,“ popsal Golec.

Druhá nejstarší malba v Česku objevená v Ledové chodbě. Stará je 6200 let | Foto: Petr Zajíček | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme