V dubnu téhož roku se podařilo zkoordinovat vysoké školy a univerzity po celých Spojených státech. Výsledkem byla druhá podobná akce, jíž se 22. dubna 1970 zúčastnilo na 20 miliónů Američanů. Uspořádat se ji povedlo díky úsilí senátora Gaylorda Nelsona a aktivisty Daniela Hayese.

Už v následujícím roce si začala tento den připomínat i OSN. Poté se myšlenka Dne Země postupně rozšířila po celém světě. V roce 1990, kdy se Den Země poprvé konal i v Československu, to už byla masová akce, jíž se účastnilo 200 milionů lidí ve 140 zemích světa.

Václav Havel sází stromy 

U nás Den Země poprvé proběhl po sametové revoluci, na jaře 1990. Ochrana životního prostředí v té době budila všeobecnou pozornost, mezinárodní "ekologický svátek" proto veřejnost přijala s velkým zájmem. Do oslav se zapojil i tehdejší prezident Václav Havel, který v lánské aleji osobně zasadil nový kaštan. 

Na pěší zóně Pražany zase „oslovovali mladí lidé různými průvody, hrátkami, recesemi i vážností,“ psaly tehdejší Lidové noviny. Na Staroměstském náměstí se konal koncert a v Celetné nabízeli bohatý výběr jídel z nezávadných surovin přátelé přírodní výživy. Jako varování pro ty, kteří o jídle tolik nepřemýšlí, tu vztyčili figurínu tlouštíka s nápisem „Národe český, nepřežírej se!“ Dobové rozhlasové zprávy dokládají, že hravý charakter měly i oslavy Dne Země u morového sloupu v Košicích.

Více práv cyklistům

V dalších letech sice Den Země přestal být novinkou, přesto ale ochráncům přírody poskytoval možnost přicházet s novými významnými tématy. V roce 1994 v Praze například proběhla manifestační jízda cyklistů, pořádaná sdružením Duha a Českým svazem cyklistiky. Na Václavské náměstí dorazila z Pankráce a Ďáblic zhruba stovka cyklistů, kteří projeli kolem sochy svatého Václava a zamířili na Staroměstské náměstí, kde se konal koncert pro Zemi. Cyklisté tehdy žádali, aby lidé, kteří jezdí po městě na kolech, měli práva srovnatelná s řidiči.

Ve druhé polovině devadesátých let se jedním ze symbolů oslav stala obří zeměkoule, kterou po pražských ulicích kutálely děti, sezvané Sdružením pro ekologickou výchovu Tereza. Tisíce dětí i jejich rodičů se účastnily také programu, který tato organizace po několik let připravovala v pražském Prokopském údolí.

Za čin takřka průkopnický lze označit výkon tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka, který u příležitosti Dne Země absolvoval 22. dubna 1998 cestu do práce na kole. Novinářům poté sdělil, že "v Praze není jízda na kole žádný velký zážitek, lépe je vyjet do přírody.“

Od jaderné elektrárny po zoologickou zahradu

Zajímavou akcí, která se v rámci oslav Dne Země konala na samém konci 90. let, bylo promítání na chladící věže Jaderné elektrárny Temelín. Ekologické hnutí tehdy usilovalo o zastavení stavby druhé české jaderné elektrárny. Definitivní rozhodnutí vlády se očekávalo v květnu. Předseda Hnutí Duha Jakub Patočka vysvělil poselství akce tak, že ekologové chtějí "podpořit požadavky na zastavení této nebezpečné stavby, na jejíž nedostatky upozornila i zpráva mezinárodní skupiny expertů."

Aktivisté promítli 22. dubna 1999 večer na chladicí věže elektrárny 24 černobílých diapozitivů s portréty politiků, citáty jejich výroků, se stanovisky společnosti ČEZ, grafy a kreslenými vtipy, které měly divákům přiblížit historii projektu Temelína. Viditelnost ovšem prý nebyla nejlepší, neboť ostraha elektrárny zvýšila intenzitu nočního osvětlení věží. Snahy ekologů tehdy skončily nezdarem. Vláda 12. května 1999 rozhodla, že Temelín dostaví. Zkušební provoz prvního bloku začal v létě 2002, v roce 2006 byla elektrárna zkolaudována.

Oslavy zrušil koronavirus

Den Země se samozřejmě slavil i po roce 2000. Ztratil něco z původní novosti a přitažlivosti, zato se rozšířil do mnoha měst i vesnic a připojila se k němu řada institucí a organizací. Kromě pořádání velkých akcí, určených především dětem, se tradicí stalo také křtění mláďat v zoologických zahradách.

V našem úvodním výběru z archivních nahrávek můžete slyšet, že v dubnu 2001 pokřtila v chomutovské ZOO tulení mládě herečka Květa Fialová. Tuleňátku dala jméno Naděnka Konvalinka a novinářům to vysvětlila následovně: "Když jsem se dozvěděla, že tulení mládě přibere každý den kilogram, byla volba jména jasná. Má kamarádka Naďa Konvalinková totiž při každé dietě nabírá také kilogram denně."

Letos, kdy si připomínáme 50 let od vzniku tohoto významného dne a 30 let od jeho první oslavy v Československu, se vzhledem k opatřením proti šíření nového koronaviru žádná velká akce konat nebude. Místo toho se můžeme v klidu zamyslet nad tím, co o ochraně přírody řekl před 30 lety v Hovorech z Lán Václav Havel: „Jsou to věci, které předpokládají, že nemyslíme jenom na to, co bude s námi zítra, ale myslíme i na své děti, na děti svých dětí, a myslíme i na to, co se děje na druhém konci zeměkoule. Čili jsme opět u téhož tématu, u toho ohledu nadosobního.“