Doba plná protikladů. Před 30 lety se konala jediná povolená opoziční demonstrace za komunismu

Jediná povolená opoziční demonstrace za komunismu se konala právě před 30 lety. Na Den lidských práv, tedy 10. prosince 1988 ji svolaly na Škroupovo náměstí v Praze různé protirežimní skupiny. „Zdá se, že žijeme v napínavé, pozoruhodné, ba dramatické době. V době plné protikladů,“ řekl tehdy Václav Havel. Poprvé oficiálně a bez následků.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ladislav Lis během demonstrace na Škroupově náměstí v prosinci 1988

Ladislav Lis během demonstrace na Škroupově náměstí v prosinci 1988 | Foto: Lubomir Koter/Joel Robine | Zdroj: Fotobanka Profimedia/AFP

Poprvé na demonstraci na žižkovském Škroupově náměstí oficiálně a bez následků promluvil Václav Havel a také tam po skoro dvaceti letech veřejně zazpívala Marta Kubišová. Komunisté demonstrace povolili jen díky tomu, že do Prahy přijel francouzský prezident Francois Mitterrand.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jediná povolená opoziční demonstrace za komunismu. Poslechněte si reportáž Radiožurnálu

„Právo shromažďovací zajišťovala i komunistická ústava. Byla takzvaná oznamovací povinnost. Tak jsme si říkali, že to zkusíme, jak na to zareagují,“ říká Radiožurnálu Petr Placák, který patřil mezi oznamovatele demonstrace.

Původně byla demonstrace plánovaná na Václavské náměstí. To ovšem úřady zamítly. Zakázaná byla i propagace, třeba roznášení letáků. „Z naší strany byl jediný ústupek, že jsme přistoupili na to, že se bude konat na jiném místě. Jinak projevy byly naprosto nekompromisní a pojmenovávaly situaci tak, jak jsme ji viděli,“ dodává Placák.

‚Obrovský zážitek‘

Na demonstraci nedaleko v té době rozestaveného Žižkovského vysílače vystoupil také pozdější prezident Václav Havel: „Když jsem byl před třemi týdny na cele v Ruzyni, přemýšlel jsem o mnoha různých věcech, například o tom, jestli tam nezůstanu natrvalo. Kdyby mi někdo řekl, že za tři týdny budu snídat s francouzským prezidentem a den na to budu vystupovat na nezakázané manifestaci, myslel bych, že žertuje.“

Snídaně, která zachvěla komunistickým režimem. Před 30 lety se Mitterand v Praze setkal s disidenty

Číst článek

Petr Placák dodává, že pro vystupující to bylo unikátní. „Bylo to poprvé a vlastně naposled, kdy jsme měli šanci mluvit veřejně k lidem. Do té doby vždy demonstrace, než mohlo dojít k projevům, rozehnali. Což byl pro nás samozřejmě obrovský zážitek,“ říká.

Protiklady

Kampaň státních médií po demonstraci byla takřka jednotná. „Tisk psal celkem jednotně. Jsme v roce 1988, takže zprávy mohly být jedině negativní. Psalo se, že to bylo zneužito,“ popisuje Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Snímek pražského Škroupova náměstí z Žižkovské televizní věže | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Demonstrace byla nejenom první, ale i poslední povolenou akcí opozičních skupin a jednotlivců před listopadem 1989. Což, jak v projevu upozornil Václav Havel, obnášelo jistý paradox.

„Zdá se, že žijeme v napínavé, pozoruhodné, ba dramatické době. V době plné protikladů. Na jedné straně moc stupňuje represe proti svobodně se projevujícím občanům, zavírá, stříká ze svých stříkaček. Na druhé straně společnost se začíná zbavovat břemene strachu a stále víc lidí se nebojí veřejně projevit své pravé mínění,“ řekl Havel.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme