Husákovy děti šokovaly komunisty. V průzkumu zmínily americkou armádu, zakázané rádio i chartu

Na jaře roku 1989 dělali komunisté na Klatovsku neobvyklý a velmi ojedinělý průzkum o vztahu dětí k socialismu. Výsledky byly tak šokující, že se tím zabývalo Rudé právo a vysoce postavení funkcionáři. Výzkum objevil historik Právnické fakulty Západočeské univerzity Lukáš Valeš v archivu Okresního výboru Komunistické strany Československa v Klatovech.

Doporučujeme Klatovy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Listopadové dny roku 1989 v ulicích Prahy, takto to konkrétně vypadalo ve Vodičkově ulici | Foto: ing. Ladislav Lukáš | Zdroj: Archiv Českého rozhlasu

O průzkumu rozhodli klatovští komunisté v březnu 1989 po takzvaném Palachově týdnu, tedy po sérii lednových demonstrací v Praze, kterých se účastnili skoro z padesáti procent mladí lidé. „Komunisté chtěli vědět, co mládež k protestům vede,“ říká pro Radiožurnál Valeš, který byl výzkumem také překvapen. „Nic podobného jsem v regionálních archivech doposud nenašel.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Husákovy děti šokovaly komunisty. V průzkumu zmínily americkou armádu, zakázané rádio i chartu. Natáčel Ľubomír Smatana

Do průzkumu bylo zařazeno 300 žáků sedmých a osmých tříd základních škol a jednoho učiliště v Klatovech. Děti měly nejdříve odpovědět, co jim nejvíc vadí na společnosti.

„Na prvním místě bylo špatné životní prostředí, což je zajímavé, protože po třiceti letech překáží dnešní mládeži to samé,“ podotýká Valeš.

Žákům a učňům vadily špatné vztahy mezi lidmi, alkoholismus či nedostatek zboží. Podle Valeše ale západočeské komunisty rozhodilo nejvíc, že se dětem nelíbilo zatajování role americké armády při osvobozování jihozápadních Čech. „To, co komunisté považovali za velké tabu, děti věděly.“

„Nic podobného jsem v regionálních archivech doposud nenašel,“ říká o unikátním výzkumu historik Lukáš Valeš | Zdroj: Archiv Lukáše Valeše

Děti kvůli svému věku odpovídaly upřímně a zřejmě podle toho, co slyšely doma. Informace však čerpaly podle průzkumu i z rozhlasových stanic typu Svobodná Evropa. Děti samy tyto zdroje informací uváděly.

Jedna z otázek zjišťovala, jestli děti znají jiné organizace než komunistický Pionýr. „Šest procent osmáků znalo Chartu 77, nelegální skupiny znalo dokonce deset procent učňů,“ přibližuje Valeš, podle kterého skoro polovina dětí odpověděla, že by také šla demonstrovat.

„Bývalý šéfporadce komunistického předsedy vlády Oskar Krejčí třeba upozorňoval, že ilegální Lidové noviny vycházely v nákladu 40 tisíc kusů. Čtyřicet procent komunistů také sledovalo zahraniční vysílače, které už komunisté nerušili,“ doplňuje historik.

Viníkem západní propaganda?

Komunisté se museli s výzkumem vypořádat a hledali viníky. Podle Valeše jejich postup ukazuje, jak dalece byli mimo realitu. „Jako viníky označili západní propagandu, antisocialistické síly a závadnou rockovou a punkovou hudbu. Jako doporučení uvádějí zpřísnit povolování koncertů a zlepšit politickou práci s mládeží,“ vyjmenovává opatření.

Zlepšování politické práce s mládeží šlo v té době už ale ztuha i z toho důvodu, že mladí lidé odmítali vstupovat do komunistické strany a jen málokdo chtěl dělat předsedu závodní stranické organizace.

Bylo za socialismu lépe? Více než třetina Čechů v průzkumu uvedla, že ano

Číst článek

Historik Valeš objevil i analýzu, která hledala příčiny neutěšeného vztahu. „Způsobila to nedostatečná připravenost mladých lidí pro vstup do KSČ, celková mezinárodní a vnitřní situace, ve které se mladí lidé obtížně orientují, a nedůvěra v postupující ‚přestavbu‘.“

Výsledky výzkumu mezi dětmi na Klatovsku byly tak překvapivé, že se dostaly až na stránky komunistických novin Rudé právo. To 10. listopadu 1989 uveřejnilo na čtvrté straně poměrně rozsáhlý a na tehdejší poměry otevřený rozhovor s dvěma učitelkami, které průzkum prováděly.

Vyučující občanské výchovy Anežka Naďová uzavřela rozhovor slovy: „Pravda je, že pro některé členy pléna OV KSČ byly výsledky průzkumu rozčarováním. Nepočítali s tak velkou kritičností mladých lidí, vlastně ještě dětí.“

A historik Lukáš Valeš k tomu dodává: „To byl také důvod, proč se v dalším průzkumu mezi školáky a učni nepokračovalo.“

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme