Před 75 lety začal komunistický převrat. ‚Hrozila občanská válka i zásah Sovětů,‘ míní historik
Před 75 lety komunisté definitivně převzali moc v Československu. „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Tak začal 25. února 1948 svůj projev k plnému Václavském náměstí šéf komunistické strany a předseda vlády Klement Gottwald. Komunistický převrat uvrhl Československo na dalších více než 40 let do totality a izolace.
„Pan prezident všechny mé návrhy přijal,“ řekl 25. února 1948 kolem páté hodiny odpoledne Klement Gottwald stotisícovému davu na Václavském náměstí. Byl tam i tehdy 16letý Oldřich Schreiber. Bez ohledu na jeho názor ho jako učně na demonstraci odvedl mistr.
‚Smekli jsme klobouky a šli na Hrad.‘ Pochod studentů na podporu Edvarda Beneše v únoru 1948 rozehnali
Číst článek
„To dodneška mám v sobě. Když Václavák celej hřměl: ‚Ať žije KSČ!‘ já jsem z toho byl prostě, víte... Celej život to slyším: ‚Ať žije KSČ!‘ – jak to hřmělo,“ vzpomínal pro projekt Paměť národa.
Vládní krize ale začala už o pět dní dříve, když ministři tří demokratických stran podali demisi. Byl to výsledek vyhrocené vnitropolitické situace. „Jedním z důvodů kritiky, která se snášela na hlavu komunistů a tím pádem i premiéra, bylo počínání komunistického ministra vnitra Noska, který systematicky postupně obsazoval důležité posty ve všech složkách policejního aparátu komunisty nebo jim oddanými důstojníky,“ připomíná historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
13. února Nosek odvolal osm nekomunistických policejních velitelů. Gottwaldova vláda sice vzápětí rozhodla, že má vzít Nosek rozkaz zpátky, to ale ministr vnitra odmítl.
V ulicích už vládli komunisté, Vladimír Peška vedl studentskou demonstraci k Hradu
Číst článek
„Na další jednání vlády ministři těch tří stran - Národně-socialistické, Lidové a Slovenské demokratické strany - písemně oznámili, že se dostaví až poté, co budou ujištěni ministerským předsedou o tom, že usnesení vlády z 13. února bylo provedeno. Takové ujištění nedostali, a proto podali demisi,“ říká Tůma.
Komunisté okamžitě začali mobilizovat své členy a příznivce. Už 21. února 1948 vystoupil Gottwald na manifestaci na pražském Staroměstském náměstí. „Volám vás všechny dobré Čechy a Slováky. Zmařte v zárodku jakékoliv provokace reakčních agentů,“ řekl.
„Vyzval občany k zakládání akčních výborů Národní fronty, což upřímně byly samozvané orgány, které přebíraly státní správu od ministerstev až po podniky, školy a orgány místní samosprávy, ačkoliv k tomu z Ústavy neměly žádné pověření,“ vysvětluje Tůma.
Gottwaldovo vyhrožování
Komunisté navíc vyzbrojili dělnické jednotky Lidových milicí. A Gottwald začal prezidentu Benešovi vyhrožovat občanskou válkou.
Od přátelství ke zradě. Jak vypadala společná cesta Gottwalda a Slánského
Číst článek
„Nebezpečí bratrovražedného boje jako nejvyšší hrozba viselo ve vzduchu, ale především nekomunistické strany neměly v rukou skoro nic, čím by se mohli komunistům postavit. Policii měli v rukou komunisté, měli Lidové milice. A navíc ještě - a dodnes nevíme, jak to reálně bylo - visela ve vzduchu hrozba případného sovětského zásahu, kterého se také Beneš bál,“ říká Tůma.
25. února 1948 se pět tisíc studentů, učitelů a novinářů vydalo na Pražský hrad. Chtěli vyjádřit podporu prezidentu Edvardu Benešovi. Byl mezi nimi i student právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Dušek. „Najednou jsem se potkal s četníkem a on povídá: ,Máte to prohraný, už to skončilo. Prezident to podepsal‘,“ vyprávěl Paměti národa.
Tím, že prezident Beneš demisi demokratických ministrů přijal, dal Gottwaldovi volnou ruku při sestavování nové vlády. Krátce po únorovém převratu komunisté začali tvrdě pronásledovat své skutečné i domnělé politické odpůrce.
