‚Obrali je a zavezli do lesa.‘ Před 70 lety komunisté zahájili akci Kulak

Zabavení majetku, hospodářských zvířat a následné vystěhování – před 70 lety komunisté zahájili akci Kulak namířenou proti selskému stavu. 1. listopadu 1951 začala platit tajná směrnice, podle které měly být rodiny takzvaných vesnických boháčů vyhnány ze svých hospodářství. O domov přišlo téměř 30 tisíc lidí.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komunisté v ulicích Prahy v únoru 1948

„To byla, myslím, největší pohroma vůbec, co tady lidstvo zažilo,“ vzpomínal Vít Kvapil na komunistický převrat pro Paměť národa | Foto: CC0 Public domain, National Archives

„Žena, která měla něco zlatýho na sobě, tak ji obrali a zavezli je do lesa. Nezajímalo je, jak budou žít,“ popsal Vít Kvapil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 70 lety zahájili komunisté akci Kulak. Poslechněte si reportáž, která připomíná tuto násilnou kolektivizaci

Na podzim roku 1951 se během plnění vojenské služby stal svědkem násilného vystěhování sedláků v jižních Čechách. I jeho rodina vlastnila velký statek, pole a zvířata. Když se ale z vojny vrátil, rodinný majetek už patřil státu. Že se nad republikou stahují mračna, tušil už po komunistickém převratu v únoru roku 1948.

„Protože oni hlásali: Kdo nejde s námi, jde proti nám. Všechno bylo všech a nikoho nebylo nic. A tak to dopadlo. To byla, myslím, největší pohroma vůbec, co tady lidstvo zažilo,“ vzpomínal pro Paměť národa.

Akci Kulak připravovali komunisté už od léta 1951. Komunistický režim chtěl sedláky vykořenit z míst, kde žili po staletí – měli být vystěhováni mimo okres, nejlépe pak mimo kraj.

Nejdřív nezájem, potom násilná kolektivizace. Před 70 lety přijali poslanci zákon o JZD

Číst článek

„Částečně se to opíralo o různé soudní rozsudky, které byly vydávány v souvislosti s politickými procesy s takzvanými kulaky. Jako vedlejší trest tam bylo dané, že ten člověk má být zbaven práva být v té vesnici. Dokonce tam bylo dodáváno, že se nemá vracet,“ vysvětluje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

„Nikdy na to nezapomenu, Jaruška měla čtyři roky, Jiříčka dvouletého jsem měla v náručí. Oni přitom, když nás odsud stěhovali, ukradli, co se dalo,“ vyprávěla pro Paměť národa Jarmila Nohavičková. Komunisté v rámci akce Kulak zatkli jejího tchána a odsoudili ho k půl roku vězení. Následné represe tvrdě dopadly na celou rodinu. „Učila jsem, najednou se otevřely dveře a ředitel školy povídá: Vemte si své saky a paky a ať už jste ze školy venku,“ popisovala.

Akce Kulak byla formálně ukončena po dvou letech v roce 1953. Vystěhovávání s tím ale zdaleka neskončilo, pokračovalo i v následujících letech, zejména po roce 1956, kdy začala druhá fáze kolektivizace zemědělství.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme