Žáci pátrali po ‚bibli z koncentráku‘. Deník odbojáře psaný špendlíkem se ztratil, obsah se ale zachoval
Asi tisícovka žáků se v uplynulých pěti měsících věnovala v rámci programu Příběhy našich sousedů povídání se seniory. Žáci měli za úkol s doprovodem svých učitelů zdokumentovat jeden konkrétní životní příběh a vytvořit z něj reportáž. Výjimečný příběh objevili žáci ze základní školy TGM ze Studénky. Více v pořadu Příběhy 20. století Českého rozhlasu.
Josef Hub, za druhé světové války člen odbojové organizace Obrana národa, sestrojil a uvedl do provozu vysílačku. Když se dozvěděl, že gestapo zavírá členy jeho skupiny, došlo mu, že i on je prozrazen. Stihl – než si pro něj přišlo gestapo – vhodit přístroj do žumpy.
Gestapo ho surově vyslýchalo, ale tajemství udržel. Asi tušili, že jim něco podstatného tají, nechali ho na živu a uvěznili v koncentračním táboře Gross-Rosen. Nikdy se nedozvěděl, že mučili i jeho ženu, zlomili jí a ta jim vyzradila, kde je vysílačka. Donutili ji potopit se do žumpy a vysílačku vytáhnout.
Josefa Huba 10. října 1944 v koncentračním táboře popravili. Po jeho smrti dostala manželka jeho kabát, který doma přehodila přes křeslo v obývacím pokoji, kde ho Josef obvykle odkládal. Takto ho tam uchovávala až do své smrti. Ještě jednu věc ji po válce z koncentráku předali – Josefovu bibli. Ukázalo se, že Josef Hub špendlíkem vyryl a propíchal do stránek své deníkové zápisy.
Projekt Příběhy našich sousedů organizuje obecně prospěšná společnost Post Bellum, vedoucí Paměti národa. Do projektu se zapojily desítky škol po celé republice. Žáci s učitelem vytvoří 2-5 členný tým, který během několika měsíců zdokumentuje příběh nějakého zajímavého pamětníka. Vyprávění se žáci snaží různými prameny ověřit z archivu a odborné literatury, procházejí tvůrčími dílnami jak z příběhu vytvořit rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž, navštíví studio rozhlasu, závěrem příběh prezentují před publikem. Příběhy našich sousedů a dalšími vzdělávacími projekty Post Bellum prošlo už víc než deset tisíc dětí.
Žáci ze základní školy T. G. Masaryka ze Studénky opis deníku díky vyprávění paní Ottové v rámci projektu Příběhy našich sousedů objevili. A tak v rozhlasovém studiu četli dojemný Josefův vzkaz z koncentráku.
Věděl, že nepřežije. „Po celou dobu mého pobytu zde bylo mým vedoucím motivem: Věci hnusné a sobě odporné, a vše, co ještě na tebe přijde, pokorně a trpělivě pro milého Boha a drahou svoji vlast snášeti, neboť kdo pro věc spravedlivou trpí, spasen bude. Krásnějšího zakončení životní pouti pro muže není, než zemřít za vlast,“ zní zápis v deníku popraveného odbojáře Josefa Huba.
Kam zmizel deník?
Kde se nachází autentické zápisy – Josefova bible? Žáci po ní marně pátrali. Bibli z koncentráku přitom pečlivě uchovávala manželka paní Hubová až do své smrti, pak se ztratil, píší žáci ze Studénky.
„Zemřela bezdětná. Domek, ve kterém bydlela, byl prodán. Od paní Ottové jsme dostali k nahlédnutí jen opis, který se uchovává v její rodině. Nás ale zajímalo, kde se nachází jeho originál. Jisté citace z deníku byly použity v historickém sborníku Radioamatéři – oběti okupace v letech 1939 – 1945. Autor v něm děkuje starostovi Hostašovic za poskytnutí části kroniky, ve které byly zmiňované citáty uvedeny," píší žáci ze Základní školy TGM ve Studénce.
„To byla naše první stopa. Po telefonním rozhovoru jsme ale zjistili, že i záznamy v této kronice pocházejí z opisu rodiny paní Ottové. Napadlo nás, že takovou vzácnost by mohlo mít ve svých sbírkách nějaké místní muzeum. Správce sbírek, kterého jsme kontaktovali, nám odpověděl záporně, ale doporučil, ať kontaktujeme Památník v Hrabyni. Bohužel nám do dneška neodpověděli,“ doplňují žáci.
„Zkusili jsme ještě jednu stopu. Pan Hub působil jako učitel v Brušperku a byl zde in memoriam jmenován řídícím učitelem. Kontaktovali jsme místní základní školu, ale ani tam jsme neuspěli. V současné době naše stopa vychladla. Nemohli jsme tak splnit přání paní Ottové, kterou by rovněž zajímalo, kde se originál deníku nachází,“ dodávají na závěr žáci Základní školy TGM ve Studénce.
