Korunovační klenoty jako symbol. Češi je vystavovali nacistům i vpádu sovětských vojsk navzdory
Korunovační klenoty byly vždy symbolem samostatnosti českého národa. Svatováclavskou korunu, kterou Habsburkové po Bílé hoře odvezli do Vídně, vrátil do Prahy v roce 1791 císař Leopold II. České země pak už opustily jen jednou. V roce 1866, když se blížili Prusové, je Habsburkové odvezli zpátky do svého hlavního města. Definitivně se vrátily do katedrály svatého Víta o rok později. To si je taky poprvé mohli prohlédnout i lidi.
„Pro lidi to tehdy znamenalo symbol toho, že národ existuje. A když potom přijel ten vlak do Prahy, tak už na něho čekal zlatý kočár,“ vypráví Petr Kroupa, ředitel odboru Památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Pak na dlouhá desetiletí zůstala koruna s ostatními klenoty ukrytá v Korunní komoře.
Poslechněte si další díl seriálu Radiožurnálu o korunovačních klenotech, tentokrát o jejich vystavování.
Znovu ji národ mohl spatřit až v roce 1929 - 11 let po vzniku Československa. „Byla tam speciální příležitost, protože se předpokládalo - přinejmenším Kosmas to napsal -, že v roce 929 zemřel mučednickou smrtí svatý Václav. Tak v roce 1929 bylo tisíc let od té události,“ pokračuje Kroupa.
Koruna, žezlo a jablko ale politickým představitelům mladé republiky stále připomínaly nenáviděnou monarchii. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se na ně proto ani oficiálně nepřišel podívat.
Důležitou roli sehrála koruna na začátku druhé světové války. Na jaře 1939 se New York chystal na světovou výstavu. Její součástí měl být i československý pavilon. 15. března 1939 ale wehrmacht obsadil zbytek Československa. Tím měla skončit i česká účast na výstavě ve Spojených státech.
Zachráněná výstava
„Nicméně tehdejší newyorský starosta byl sympatizant s nešťastným českým národem. Z jeho iniciativy byl pavilon dostavěn. A ještě ke všemu sehnali tehdy od nějakého uměleckého sběratele ne moc zdařilou kopii svatováclavské koruny. A pozvali tam tehdy Edvarda Beneše,“ dodává Kroupa.
České korunovační žezlo a jablko nejsou původní. Za zdobnější říšské klenoty je vyměnili Habsburkové
Číst článek
Edvard Beneš slavnostně otevřel československý pavilon a svět oblétla fotografie otištěná v New York Times, kde korunu ukládá do vitríny.
„To vyvolalo velký poprask, protože to najedou vypadalo, že tady něco Němcům uteklo, takže Češi z toho měli radost. A v roce 1945, když bylo Československo obnoveno po osvobození, tak byly korunovační klenoty vystaveny s tím, že jsme zase samostatný stát,“ popisuje historik Kroupa.
V roce 1968 se v Československu připravovaly velkolepé oslavy 50. výročí vzniku republiky. Jejich součástí měla být také výstava korunovačních klenotů.
Nejstřeženější místo v Česku. Za zámkem se sedmi klíči jsou na Hradě ukryty korunovační klenoty
Číst článek
„Jenže přišel 21. srpen a Československo zase svou samostatnost ztratilo. A výstava byla. A byla udělána takovým zvlášním způsobem. Byla vystavena v Plečnikově sloupové síni,“ dodává ředitel odboru Památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Právě do Sloupové síně bylo v září 1937 během smutečního obřadu převezeno tělo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. „A teď si představte, že na místě, odkud vycházel Masarykův pohřeb, byla teď výstava korunovačních klenotů,“ popisuje Kroupa.
„Bylo to na černém sametu. Celé smutečně pojaté. A přišlo tam obrovské množství lidí. A bylo to chápáno jako manifestace vzdoru proti sovětské okupaci,“ vysvětluje skrytý význam výstavy historik Petr Kroupa.
Po Sametové revoluci dal pak poprvé korunovační klenoty vystavit Václav Havel v lednu 1993. Od té doby Hrad klenoty vystavuje v osmičkové a trojkové roky - tedy u příležitosti výročí vzniku Československa a České republiky.
