Kostnice si připomíná 605 let od upálení mistra Jana Husa. Kvůli koronaviru však jen v komorním duchu

V uplynulých letech zažila Kostnice velké oslavy na počest mistra Jana Husa, který se v německém městě v průběhu staletí dostal z role kacíře do respektované osobnosti. V pondělí od jeho upálení uplyne 605 let a Kostnické oslavy budou oproti původnímu plánu komornější.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Postoj k osobnosti a odkazu mistra Jana Husa v Kostnici se v průběhu staletí měnila | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Měli jsme pevný program, zajištěné účinkující, návštěvy, účast města a krajanských spolků z širokého okolí. To všechno bylo v lednu připraveno a pak přišel koronavirus,“ vysvětluje pro Radiožurnál Jan Kalivoda, předseda společnosti Husova muzea v Praze. Ta spravuje i Husův dům v centru Kostnice. Menší slavnost se ale přeci jen v Kostnici konat bude.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se během staletí měnil v Kostnici postoj k mistru Janu Husovi? Poslechněte si celé vyprávění předsedy společnosti Husova muzea Jana Kalivody

„Jediné, co nám zůstalo, je, že se dostaví několik krajanských spolků, které položí květiny. Takže tentokrát tam bohužel z Prahy nikdo nebude. Bude tam pouze naše velice poučená a motivovaná spolupracovnice v Kostnici Libuše Röschová, která dlouhodobě spravuje naše muzeum. Takže to probíhá ve velice nouzovém rámci,“ řekl Kalivoda.

Jan Hus byl v 15. století na koncilu odsouzen k trestu upálení, aby kacíře oheň očistil od bludů. Šlo však také o snahu omezit případné uctívání.

„Světci po sobě zanechávali relikvie, které potom byly uctívané. To také v případě Husa vedlo k tomu, že popel sesbírali a hodili do Rýna. Po Husovi nezbylo nic, tudíž nemůže být nic předmětem kultu,“ říká historička Pavlína Cermanová z Centra medievistických studií.

Památná místa

Více než 600 let po smrti Jana Husa ovšem v Kostnici najdeme řadu míst, která upozorňují na jeho příběh a odkaz. Vznikala postupem času spolu s tím, jak se měnil vztah obyvatel města k českému kazateli.

Před 30 lety byl Václav Havel podruhé zvolen prezidentem

Číst článek

„Vývoj postojů Kostnice k Husově tradici připomíná kyvadlo s velkým rozkmitem. V 15. století byla Kostnice věrnou dcerou katolické církve. Němečtí účastníci koncilu a kostničtí měšťané na něj neměli nejmenší kladný názor. To se změnilo vypuknutím reformace v Kostnici na počátku 16. století. Ale to všechno skončilo dobytím Kostnice Habsburky roku 1548. Od té doby se staletí rozvíjel silný negativní rekatolizační postoj,“ říká Kalivoda.

Městem také kolovaly různé nepodložené fámy - například, že chtěl Hus uprchnout a byl chycen. Negativní postoj se změnil až v osvícenství a podle Kalivody také pomohlo zrušení kostnického biskupství.

„Vzniklo jedno privátní Husovské muzeum, které představovalo několik údajných předmětů z doby jeho věznění v Kostnici. Mezi vzdělanými a liberálními kostnickými měšťany první poloviny 19. století byl postoj vůči Husovi už i pozitivní. Vrcholem byl rok 1862, kdy zřídili Husův kámen, ledovcový bludný balvan, který postavili za kostnickými hradbami jako upomínku na Jana Husa a Jeronýma Pražského. To byl takový vrchol pozitivní husovské tradice v Kostnice a na sto let také její konec,“ doplňuje Kalivoda.

‚O svobodu, o čest, o důstojnost se musí bojovat.‘ Před 78 lety padli parašutisté v pražském kostele

Číst článek

Poslední obrat

Pozdější spory vyvolané německým a českým nacionalismem pak podle Kalivody postoj k Husovi v Kostnici zase změnily. Opačný kurz vývoj nabral na delší dobu až v druhé polovině století a dnes je Jan Hus velmi respektovaná a připomínaná osobnost.

„Po roce 1989 se Tábor stal sesterským městem Kostnice. Město pořádalo velké pětileté oslavy kulatého výročí kostnického koncilu. Každý rok byl zasvěcen jiné osobnosti, papežovi Martinu V., Zikmundovi a jedním z nich byl i Jan Hus.“

Vedle Husova domu, kamene a dalších pamětních míst stojí za to připomenout ještě jedno - kostnickou katedrálu. „Byl tam znovu přiveden toho 6. července ráno. Byla mu položena poslední otázka, jestli odvolává. Poté co neodvolal, byl odsouzen a odveden k hranici. Bylo mu dovoleno stát pouze u východu. Na tom místě, kde údajně stál je dodneška reliéf ďábla, který se raduje nad svým přírůstkem,“ uzavírá vyprávění u husovské kostnici Jan Kalivoda, který vyučuje latinu na univerzitě a předsedá Společnosti Husova muzea v Praze.

Celé vyprávění předsedy společnosti Husova muzea v Praze Jana Kalivody si můžete poslechnout v přiloženém audiu.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme