Od Krčmaňské aféry uplynulo 75 let. Okolnosti pokusu o atentát na Jana Masaryka jsou ale dodnes nejasné

Krčmaňská aféra nebo krabičkový atentát – pod těmito názvy vstoupil do historie v září 1947 pokus o atentát na tři nekomunistické ministry československé vlády. V sobotu to bylo přesně 75 let od chvíle, kdy Petr Zenkl, Prokop Drtina a Jan Masaryk dostali poštou podezřelé balíčky.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu | Zdroj: Český rozhlas

10. září 1947 v ranních hodinách doručila pošta tři balíčky označené jako voňavky na adresu členů československé vlády, které okamžitě vzbudily podezření. Už o chvíli později se ukázalo, že oprávněné. Zásilky totiž neobsahovaly parfém, ale výbušninu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 75 lety se neznámí pachatel pokusil spáchat atentát na tři demokratické ministry

V té době se ve vládě jednalo především o zavedení takzvané milionářské dávky, kterou chtěla populisticky zavést komunistická strana k řešení určitých sociálních problémů.  

„Z ekonomického hlediska to ale nedávalo smysl. Přesto jedním z vůdčích hlasů komunistické propagandy bylo, že je to možná reakce způsobená právě rozčilením veřejnosti z toho, že nekomunističtí ministři bránili zavedení takzvané milionářské dávky,“ vysvětluje Radiožurnálu historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Policie balíčky zneškodnila. O pokusu o atentát informoval také československý tisk.

„Věříme, že naše bezpečnostní úřady rychle a objektivně vyšetří tento zřejmý čin protistátních živlů. Přesto však se nelze již dnes nezamyslit nad jmény osob, které si atentátník vyhledal za cíl svého pokusu,“ psal tehdy deník Svobodné slovo.

Dvojí vyšetřování

Okamžitě se rozběhlo rozsáhlé vyšetřování. „To vyšetřování už tehdy bylo a i dnes se jeví značně složitým. V zásadě se ta kauza vyšetřovala po dvou liniích. Jednu měla na starosti policie a ministerstvo vnitra, které už v té době plně ovládali komunisté. Ale druhé vyšetřování, nezávislé, provádělo také ministerstvo spravedlnosti,“ popisuje Tůma.

Otakar Michl, kronikář českého undergroundu. StB se mylně domnívala, že ho získá za spolupracovníka

Číst článek

Ministrem spravedlnosti byl v té době Prokop Drtina. Právě jemu byl určený první balíček, který jeho okolí vyhodnotilo jako nebezpečný. Obě vyšetřující strany ale docházely k naprosto odlišným zjištěním.

„Podle policejního vyšetřování podal ty balíčky na poště v Ostrovní ulici neznámý muž. Podle policejního vyšetřování se zjistilo, v jakém obchodě s dárkovými předměty byly balíčky zakoupeny a snad i výrobce krabiček. Ale dál to komunistické vyšetřování nepostoupilo,“ říká Tůma.

Vyšetřovatelé z ministerstva spravedlnosti naopak zjistili, že krabičky vyrobil truhlář Jan Kopta z obce Krčmaň na Olomoucku na žádost člena komunistického sekretariátu v Olomouci.

Jako první upozornil na stopu atentátníků vedoucí do Krčmaně Ladislav Loveček. „Když potom vyšel článek v novinách – že to byly tři krabičky takového vzoru –, tak strýc zauvažoval a řekl: ‚Ježišmarjá to není pravda. Já jsem takové krabičky u Kopty viděl.‘ A řekl to mamince a ona řekla: ‚No tak Láďo, to je na tobě, jestli si myslíš, že by to něčemu pomohlo‘,“ řekl Paměti národa jeho synovec Ivo Zapletal.

Místo svědka obžalovaný

Ladislav Loveček svoje podezření oznámil na sekretariátu národně socialistické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 se z něj ale stal místo svědka obžalovaný. Ve vězení strávil jedenáct let.

Trval na účasti na ‚nacistické olympiádě‘. Epstein přes židovský původ reprezentoval i v roce 1936 v Berlíně

Číst článek

Poté, co se komunisté definitivně chopili moci, přišli s jinou vyšetřovací verzí. Tvrdili, že atentát připravili jako provokaci sami národní socialisté.

V tomto duchu o tom v květnu 1948 psalo i Rudé právo: „Krčmaňská aféra a atentát na ministry má obdobu ve fašistických metodách při vypálení říšského sněmu. Reakční strany se domnívaly, že mohou vytvořit podobný analogický případ, který by jim umožnil, aby se vrhly proti komunistické straně, kterou chtěly odstranit jako vedoucí a rozhodující sílu našeho politického života.“

K původně plánovanému obřímu procesu nakonec nedošlo. Mnozí z těch, kteří se podíleli na vyšetřování na ministerstvu spravedlnosti, ale skončili v komunistickém vězení.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme