Česko má novou nejstarší kresbu. Čáry na ‚Mozku‘ v Kateřinské jeskyni vznikly před 7000 lety

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Ve středu o tom informoval archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.

Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek | Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

Dataci kresby určila radiouhlíková metoda. Dosavadní rekord držela malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let.

Archeologická expedice Monoxylon dorazila na replice pravěkého plavidla do cíle na Krétě

Číst článek

V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.

Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby v České republice nebyly do té doby popsány.

Ve zkoumání však odborníci pokračovali, olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní ČR dali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14. „Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ uvedl archeolog Martin Golec.

Britští archeologové získali chybějící kus Stonehenge. Kámen roky putoval po Spojených státech

Číst článek

Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. „Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ podotkl Golec.

I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se tak pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům.

„Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa,“ dodal olomoucký archeolog.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme