My děti jsme měly strach, vzpomíná pamětnice na Křišťálovou noc

Je tomu přesně 80 let od Křišťálové noci. Zavádějící název pro děsivou noc, která se stala předehrou strašlivého holocaustu. Přímým svědkem ničivého řádění v Königsbergu byla tehdy jedenáctiletá židovská dívka Nechame Droberová. Takto na události vzpomínala v roce 2013, kdy jsme v Zápisníku zahraničních zpravodajů připomínali výročí 75 let.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nechame a Eduard Droberovi | Foto: Klára Stejskalová

Během jedné dlouhé noci shořely v Německu, Rakousku a Sudetech stovky synagog, ulice měst byly poseté střepy z oken a výloh židovských domů. Ve světle požárů zářily jako křišťály.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Křišťálová noc. Poněkud eufemistický název pro noc, která se stala prvním projevem holocaustu...

„Měli jsme z okna výhled na synagogu, takže když začala 9. listopadu hořet, sledovali jsme to přímo z okna,“ vzpomíná Nechame Droberová, které tehdy bylo 11 let. Spolu s rodiči a sourozenci žili v Königsbergu, dnešním Kaliningradu.

Záminkou teroru byl atentát

„Byl to šok. Slyšeli jsme těžké kroky na schodišti. Pak někdo zaklepal na dveře. Stál tam esesák. Vyházel nám všechny věci ze skříně na podlahu a křičel na nás. My děti jsme měly strach. Otce pak zatkli a my zůstaly samy s matkou,“ vypráví Nechame Droberová.

Před 80 lety rozpoutali nacisté Křišťálovou noc. Ničili obchody, zapalovali synagogy a zavraždili na sto Židů

Číst článek

„Příkaz přišel z Mnichova od Hitlera. V Mnichově se právě konalo setkání nacistické elity. Když se dozvěděl o smrti diplomata v Paříži, vydal nepřímý pokyn,“ říká Ulrich Baumann, kurátor výstavy Hoří v berlínském muzeu: Topografie teroru. Výstava z roku 2013 názorně zobrazovala protižidovský pogrom.

Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního tajemníka na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha. Toho 7. listopadu 1938 dvěma výstřely zranil 17letý Žid Herschel Grynszpan.

Podle Armina Fuhrera nebyl stav diplomata nijak vážný, ale pravděpodobně na Hitlerův pokyn Ernsta vom Ratha nechali zemřít.

Armin Fuhrer poslední roky strávil v německých i francouzských archívech. Vydal knihu, která odhaluje nové pozadí činu, který se stal záminkou pro rozpoutání protižidovského pogromu.

Vzpomínky, které se nedají zapomenout

Jednoznačně vylučuje, že šlo o čin z vášně mezi homosexuálním párem, jak se v minulosti psalo. Herschel Grynszpan se chtěl pomstít za bezvýchodnou situaci své rodiny.

Stejně jako tisíce dalších polských Židů byli vypovězeni z Německa do Polska. Poláci je ale odmítli zpátky přijmout a běženci živořili dlouhé týdny v bídných podmínkách na hranicích.

Nacistická propaganda atentát na svého diplomata okamžitě využila jako důkaz židovského spiknutí.

„Bylo zničeno 1200 synagog. Během té noci zemřelo sto lidí, v dalších dnech putovalo 30 tisíc mužů do koncentračních táborů.“

Výstava v Berlíně ukazovala dobové fotografie zničených synagog. A také to, co je dnes na jejich místě. Jeden z panelů patřil synagoze v Kaliningradu, jejímuž zničení přihlížela Nechame Droberová.

„Před dvěma lety jsem se tam vrátila, když se tam odhalovala pamětní tabule. Byl to náročný den.“ Stejně náročná byla pro paní Nechame, která žije v Izraeli, i návštěva Berlína. Přijela se podělit o své vzpomínky. Přivezla i židovskou hvězdu, kterou tehdy nosila na šatech.

„Jsou to vzpomínky, na které se nedá nikdy zapomenout,“ dodává Nechame Droberová.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme