Před 125 lety vyjely první tramvaje na Křižíkovu dráhu. Sloužila hlavně dělníkům z pražských fabrik
Nejprve sloužila hlavně dělníkům karlínských a vysočanských fabrik, dnes je součástí vytížené trati mezi Florencí a Palmovkou - na Křižíkovu elektrickou dráhu z Karlína do Libně a Vysočan vyjely tramvaje poprvé přesně před 125 lety. Druhá elektrifikovaná trať v Praze se stala dalším milníkem ve využívání elektřiny, jako první totiž sloužila čistě praktickým účelům.
„Bylo to dáno v roce 1866 zbořením městských hradeb a rozvojem průmyslu v městských částech, kde bylo nutné dopravit obyvatele a dělníky,“ připomínal před časem Milan Pokorný z pražského Muzea městské hromadné dopravy. Tramvajovou trať mezi Karlínem a Libní bylo možné vybudovat i díky úspěchům průmyslníka a vynálezce Františka Křižíka s první elektrickou dráhou v Praze na Letné. Ta sloužila hlavně k propagaci.
Před 125 lety vyjely první tramvaje na Křižíkovu dráhu. Poslechněte si reportáž Vojtěcha Tomáška
„Křižíkova trať vychází z roku 1891, kdy byla veřejností dráha dobře přijata. Pražská obec dala prostor inženýru Křižíkovi, aby městské části spojil moderní dopravou,“ vysvětlil Milan Pokorný.
Elektrické tramvaje postupně nahradily vozy tažené koňmi. „Všechno má svůj čas a i koním v roce 1905 odzvonilo,“ dodal Pokorný.
Tramvaje jezdily po Křižíkově dráze z Karlína do Libně každý den od šesti ráno do osmi večer. Na jednokolejné dráze s výhybkami dlouhé necelých osm kilometrů jezdily elektrické tramvaje maximální rychlostí 15 kilometrů za hodinu. A v některých místech původní trasy vedou koleje dodnes.
Noční linky pražské MHD by mohly mít delší intervaly a kratší trasy. Náměstek pro dopravu je proti
Číst článek
Zlatá éra
Úsek mezi zastávkami Urxova a Balabenka je dnes nejstarší nepřetržitě provozovanou tratí pražských tramvají. Křižík ji původně chtěl prodloužit až do Vinoře a Mladé Boleslavi, nakonec ale pražská doprava zažila rozmach v jiných částech města - v roce 1897 založilo hlavní město Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. Zlatá éra pak přišla mezi světovými válkami po založení takzvané velké Prahy v roce 1922 - tedy připojení třeba Vinohrad a Košíř.
„Šlo o hutnou výstavbu tratí a propojení jednotlivých částí města. Trvala až do začátku druhé světové války, kdy byl provoz omezen. V roce 1936 projelo Na Příkopě v ranní špičce až 180 vlaků,“ popisoval Milan Pokorný z Muzea MHD. Praha počítá s rozvojem tramvajové sítě i dál - ještě letos chce začít stavět trať z Modřan do Libuše a z Barrandova do Holyně, na obě už má stavební povolení. Časem se mají tramvaje vrátit i tam, kde v prosinci 1980 dojezdily, jak tehdy informoval taky Československý rozhlas.
Horní částí Václavského náměstí by tramvaje mohly projet znovu za několik let, v roce 2022 má začít rekonstrukce, při které s nimi město počítá. Zatím nejnovější úsek tramvajových kolejí v Praze je mezi Pankrácí a zastávkou Pražského povstání, žádné pravidelné linky tam ale nejezdí - na středovém pásu je zatím parkoviště. Tramvaje tam mají vyjet v polovině letošního roku při plánované výluce ve stanici metra Pankrác.
