Vědci zkoumají kosterní pozůstatky z hromadných hrobů objevených při opravě kostnice v Kutné Hoře. Celkem tam archeologové našli třicet čtyři hrobů. V části z nich jsou prokazatelně pohřbeni oběti hladomoru a morové epidemie.

Kutná Hora 22:22 28. listopadu 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Farnost památku postupně opravuje a součástí je i archeologický výzkum. Odkryté hroby jsou podle vědců evropským unikátem. Archeologové v nich totiž našli celkem 1200 koster. 

Kutnohorské podzemí ukrývá středověký větrák. Archeologové mluví o evropském unikátu

Číst článek

Jan Frolík, který se na výzkumu podílí, to přirovnal k podobně významnému nálezu v Londýně, kde podle něj britští kolegové objevili na jednom místě asi 700 obětí morové epidemie. V Kutné Hoře mají zatím archeologové potvrzené, že ostatky minimálně v jedenácti hrobech patří obětem moru.

Do dalších, nejméně čtyř hrobů, byli ve 14. století pohřbeni lidé, kteří zemřeli kvůli hladomoru. Důležité je, že vědci zmapovali nejen hroby, ale zkoumají i nalezené kosterní pozůstatky.

Z nich je patrné, že většina koster patří mužům. Podle vědců proto, že na území dnešní Kutné Hory na počátku 14. století muži převažovali. Souvisí to mimo jiné se středověkými doly a těžbou stříbra, kde byla potřeba hlavně mužská síla.

Výzkum se zaměřil i na onemocnění a úrazy středověkých obyvatel. Potvrdil, že měli problémy například se zlomeninami rukou a nohou, se zvýšenou fyzickou zátěží nebo s opotřebením kloubů. Antropologický výzkum ale stále pokračuje a na konečné závěry si tak musíme počkat.

Michal Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít